Armádní generál Řehka na jednání Vojenského výboru EU: Evropská připravenost musí být založena na civilně-vojenské spolupráci

Autor: Barbora Popovová

Budování schopností, navyšování kapacit, jasně definované odpovědnosti i pokračující podpora Ukrajiny. Tato témata dominovala listopadovému zasedání Vojenského výboru Evropské unie v Bruselu, poprvé pod vedením nového předsedy, irského generála Seána Clancyho. Armádu České republiky zastupoval náčelník generálního štábu armádní generál Karel Řehka.

EU čelí stále komplexnějším krizím a výzvám, což klade nároky na připravenost nejen armád, ale celé společnosti. I proto se generálové v úvodní části jednání zaměřili na Strategii evropské připravenosti.

Jak uvedl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Řehka, dokument staví na komplexním přístupu: „Evropská připravenost musí být založena na civilně-vojenské spolupráci, budování odolnosti společnosti, zapojení občanů a maximální možné ochraně kritické infrastruktury. Nejde jen o armády – potřebujeme připravený stát, v tomto případě Evropu, jako celek.“

Druhá část jednání byla věnována implementaci Bílé knihy o budoucnosti evropské obrany a naplňování plánu ReArm Europe / Připravenost 2030. Dokumenty nabízí řešení k posílení obranného průmyslu a efektivnímu přezbrojení. Navrhují kroky, s jejichž pomocí lze postupně navyšovat investice do obrany, pořizovat potřebné vybavení a podporovat růst tohoto odvětví.

„Pokud chceme být skutečně připraveni, je nutné, aby evropský obranný průmysl dokázal reagovat rychleji a ve větším rozsahu. Společné projekty nejsou možnost – jsou nezbytnost,“ uvedl generál Řehka. Diskuse se pak zaměřila na oblasti klíčové pro evropskou bezpečnost – včetně protivzdušné obrany, dronových a anti-dronových systémů, kyberschopností i vojenské mobility.

Nedílnou součástí těchto strategických jednání je pokračující podpora Ukrajiny. Do diskuse se prostřednictvím videokonference zapojil šéf ukrajinské armády generál Oleksandr Syrskyj, který informoval o aktuální situaci v zemi i hlavních výzvách, kterým čelí. Zároveň poděkoval České republice za muniční iniciativu, kterou považují za velmi efektivní a transparentní. Uvedl, že díky ní se daří pokrývat přibližně 25 % akutních potřeb ukrajinských ozbrojených sil. Také zdůraznil, že podpora Ukrajiny je přímo spojena s bezpečností Evropy jako celku.

Jednání v Bruselu tak potvrdilo, že evropské armády musí zrychlit modernizaci, posílit celkovou připravenost a rozvíjet schopnosti, které lze v případě krize neprodleně nasadit. To vše s ohledem na harmonizaci činností Evropské unie a NATO – organizací se specifickými rolemi, ale stejným polem působnosti.

Převzato z acr.mo.gov.cz