Armádní zdravotníci: Na dekontaminaci po každém odběru jsme zvyklí, stres nám nevadí

Autor: majorka Lada Ferkálová, Agentura vojenského zdravotnictví

Napříč celou republikou – v areálech nemocnic, v uzavřených oblastech či v sanitkách speciálních odběrových týmů – tady všude potkáte vedle civilních zdravotníků i armádní lékaře.

Pracují například v odběrovém místě Ústřední vojenské nemocnice nebo Vojenské nemocnice Olomouc, jsou součástí mobilního odběrového týmu, který působí v uzavřené litovelské oblasti, nebo odběrového místa, které je zde pro občany vybudováno.

Vojenská praxe je výhodou, shodují se armádní zdravotníci

V rámci svých odborných praxí působí vojenští zdravotníci ve více než pěti desítkách civilních zdravotnických zařízení, a tak mohou své znalosti a zkušenosti předávat i mimo reálné vojenské nasazení, jak to mu je například ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Zde vykonávají svou lékařskou praxi specialisté ze Speciální infekční nemocnice Těchonín.

V současné době zde pomáhají s přípravou nemocnice na příjem pacientů s koronavirem nebo s vybudováním odběrového místa. V civilních zařízeních pracují také příslušníci aktivní zálohy SIN Těchonín, s jednou z nich se můžete setkat například v odběrovém stanu Thomayerovy nemocnice v Praze.

Všichni nasazení zdravotníci se shodují, že jejich vojenská praxe a to, že jsou připravování na posílení SIN Těchonín, je pro ně v současné době velkou výhodou. „Jsem příslušníkem polní nemocnice 15 let a kromě nasazení v zahraničí mám za sebou celou řadu cvičení zaměřených na činnost v případě chemického a biologického ohrožení. Všechny tyto zkušenosti se mi dnes nesmírně hodí,“ potvrzuje nadporučík Jaromír Pavlík, který byl součástí zapojení armády do mobilního odběrového týmu. „Práce v takto složitých hygienických podmínkách, kdy fungujete ve dvou párech rukavic, po každém odběru musíte dekontaminovat a svléci první vrstvu ochranných pomůcek, pro nás není ničím novým a bereme to automaticky. Naši civilní kolegové se s takovou situací často setkávají ve své praxi poprvé,“ dodává Pavlík.

V Praze přestávka na toaletu a občerstvení po pěti hodinách

Oproti relativně poklidné situaci v uzavřené oblasti Litovle a Uničova, kde se provádí testy v řádech desítek denně, jsou zdravotníci v Praze pod podstatně větším tlakem pacientů a zájemců o testování.

V odběrovém stanu ÚVN Praha bylo jen v pondělí provedeno více než 180 testů a kromě indikovaných osob zde testují i samoplátce. Na tomto odběrovém místě pracují příslušníci Agentury vojenského zdravotnictví, vojenský personál z řad příslušníků ÚVN a jako dobrovolníci zde působí také civilní zaměstnanci ÚVN.

Například zdravotníci, kteří provádí odběry, pracují v ochranných oblecích 5 hodin a poté mají přestávku na toaletu a občerstvení. „Nálada na lodi je dobrá,“ říká s úsměvem praporčice Jitka Dušková. „Jsme vojáci a jsme na podobné situace zvyklí. Lidi jsou ve většině případů slušní a chápaví, je z nich pochopitelně cítit nervozita a často je vidět, že jsou pod tlakem informací z médií,“ dodává praporčice Dušková. Na odběry zde chodí kromě indikovaných pacientů také třeba cizinci, ale výjimkou nejsou ani celé rodiny včetně malých dětí.

Ve volném čase šije armádní zdravotník roušky

O tom, že dobrá nálada a optimismus naše zdravotníky neopouští, svědčí i pracovní nadšení nadrotmistra Martina Pospíšila, který je součástí mobilního odběrového týmu na Litovelsku. Do středy bude v nepropustném obleku objíždět občany v uzavřené oblasti a pak se vrátí domů načerpat energii na další nasazení. Svůj volný čas společně se svou babičkou ale bude trávit šitím roušek pro své kolegy, kamarády a známé, kterým vtipně říkají „Náhubky od babky“.

Převzato z army.cz