30. 6. 2014
Lidé, kteří splňují předpoklady pro danou funkci, oproti protekcionismu. To slibuje nový kariérní řád, který v armádě začne platit, pokud parlament podpoří novelu zákona č. 221/1999 o vojácích z povolání.
„Kariérní řád přinese soubor opatření, která budou znamenat stabilitu a pevné nastavení pravidel,“ říká ředitel Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně František Mičánek. V neposlední řadě pak těm, kteří z armády odejdou, pomůže snáz se uplatnit na trhu práce.
Jednoduše řečeno, subjektivní systém, který v armádě fungoval dosud – tedy kdy si velitelé na funkce vybírali vojáky, kteří se jim osvědčili bez ohledu na to, zda onen člověk měl potřebné vzdělání a zkušenosti, nahradí princip objektivní. Místo dostane ten, kdo bude pro danou funkci splňovat všechny potřebné požadavky.
„Velitelé se možná obávají, že budou dostávat lidi, které neznají. Důležité ale je, že půjde o vojáky, kteří splňují předpoklady kladené na danou funkci,“ říká Mičánek a dodává, že změna si vyžádá nové nastavení systému – od popisu jednotlivých systemizovaných míst, přes stanovení maximální doby, po kterou může voják na konkrétním místě setrvat, až po zavedení objektivního hodnocení vojáka.
Kariérní řád nabídne vojákům nejen perspektivu ohledně jejich budoucnosti v AČR. Armádu také rozpohybuje – a to doslova. Zatímco dnes není problém najít důstojníka nebo praporčíka, který na stejném místě „sedí“ víc než deset let, protože je to pro něj z různých důvodů výhodné, kariérní řád mu takovou stagnaci znemožní. Vojáci budou buď procházet hodnostmi takzvaně nahoru anebo po určitém čase armádu opustí.
„Kariérní řád, stejně jako další nepříliš populární věci, bude zpočátku bolet,“ uvádí náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel. Že bude fungovat, dokumentuje na dva roky starém příkladu výběru personálu v době, kdy armáda začala připravovat veliké organizační změny. Tehdy stála před dilematem, zda personál vybírat a obsazovat na funkce postaru nebo nově, tedy transparentně.
„Po dvou letech, co systém funguje, jsme měli nejen minimum stížností, ale zároveň to přineslo několik pozitivních jevů,“ říká Petr Pavel. Vojáci začali vnímat, že zde existuje nabídka volných funkcí, na něž jsou daná jasná kritéria, a začínají se velice vážně zajímat o to, co jim chybí, aby se o tato místa mohli ucházet. Nastaly podle něj věci dříve nevídané: plukovníci na teplých místech v kancelářích velení armády se hlásili do misí, i o místa velení útvarů. „Začali se zajímat, co jim chybí ze vzdělání, začali si sami shánět kurzy angličtiny,“ dodává.
Jakkoliv nepopulární se podle generála Pavla může kariérní řád zpočátku jevit, vydrží-li vojáci dva tři roky, kdy to prý bude „trochu bolet, místy skřípat“, nikdo si už pak nevzpomene, že to někdy bylo jinak a nikdo si ani nebude chtít představit, že by to mohlo být jinak. „Z naší strany má tento mechanismus plnou podporu,“ zdůraznil.
Pro zavedení kariérního řádu je i ministr obrany Martin Stropnický: „Je to svým způsobem téměř revoluční zásah (do systému), a tím pádem nemůže být vycizelován do naprostých detailů. Přesto si myslím, že se řadou docela subtilních detailů ti, kteří ho vypracovávali, zabývali. Proto myslím, že případné dětské nemoci budou překonatelné. Ale i kdyby se vyskytly, pro mě vysoce převažuje přidaná hodnota tohoto důležitého kroku.“
převzato z army.cz