Lídři NATO na summitu vyhlíželi rok 2030

Autor: Jakub Fajnor, tiskové oddělení MO

Za účasti prezidenta Miloše Zemana se v pondělí 14. června v Bruselu uskutečnil summit hlav států NATO. Českého prezidenta v delegaci doplnili ministři zahraničních věcí Jakub Kulhánek a obrany Lubomír Metnar. Za resort MO byl součástí českého týmu také náměstek ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Havránek.

Jednání se neslo ve znamení budoucnosti. Jádrem diskuzí byla agenda NATO 2030, tedy devítibodová formulace hlavních strategických doporučení generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Hlavy států se v návaznosti na ni dohodly, že nastal čas hlavní politické priority Aliance aktualizovat v rámci Strategické koncepce, která by měla být vypracována do summitu v Madridu příští rok.

Strategická koncepce má být především reakcí na proměňující se bezpečnostní prostředí. Z toho vycházejí další důležitá témata, která byla na pořadu dne. Patří mezi ně především vývoj ve vztazích s Ruskem a Čínou. Lídři NATO se shodli na odsouzení agresivních ruských kroků, ale také na nutnosti konstruktivního dialogu. „Chtěl bych našim partnerům opakovaně poděkovat za vyjádření solidarity v otázce Vrbětic a hybridního působení,“ uvedl ministr obrany Metnar v reakci na závěrečné komuniké, kde byla zmíněna i Česká republika.

Aliance bude pokračovat v boji s terorismem

Neméně zásadním tématem je také boj s terorismem, který musí dle Aliance nadále pokračovat a nic na tom nemění ani stažení sil z Afghánistánu. Zodpovědnost za bezpečnost ve své zemi převezme afghánská vláda, politická podpora aliančních partnerů ale bude pokračovat formou výcviku, finanční a rozvojové pomoci a dalších nástrojů.

„V Afghánistánu jsme odhodláni dostát příslibu otevírání nové kapitoly vzájemných vztahů. Chceme zajistit pokračování politické i praktické pomoci, aby byla afghánská vláda schopna udržet stabilitu, bezpečnost a pokrok posledních 20 let,“ zdůraznil Metnar a dodal, že načasování stažení není šťastné, ale vojenská přítomnost v zemi byla dlouhodobě neudržitelná a šlo o kolektivní alianční rozhodnutí.

Technologický rozvoj v obraně

S adaptací na proměňující se bezpečnostní prostředí úzce souvisí také oblast technologická, v níž NATO zdůrazňuje nutnost zachovat si dominanci a budovat schopnosti v rámci tzv. nastupujících disruptivních technologií (EDTs). Aktivně musí spojenci postupovat v posilování odolnosti vůči hybridnímu působení, kyberútokům nebo v oblasti energetické bezpečnosti.

V neposlední řadě pak bylo již tradičním tématem sdílení břemene. Aliance hodnotí členské státy z hlediska plnění závazků pozitivně, ale upozorňuje na nutnost udržovat nastolený trend. A to nejen v oblasti růstu obranných rozpočtů, ale také v rozvoji schopností a zapojení do aliančních struktur a zahraničních operací.

„Jsme a chceme zůstat spolehlivým partnerem. Ke dvěma avizovaným procentům se neblížíme tak rychle, jak jsme očekávali. O rozpočtu ale budeme ještě jednat a já budu nadále akcentovat náš závazek. V modernizaci a budování armády jsme výrazně pokročili a výborně je hodnocena naše účast v mezinárodních misích a operacích. Navíc záleží na úhlu pohledu. Za posledních 7 let jsme v Alianci v tempu růstu nominálních výdajů na obranu na sedmém místě,“ uzavřel ministr Metnar.

Převzato z army.cz