Informační systém personalistiky
22. 12. 2014
V pátek 19. prosince u příležitosti nadcházejících vánočních a novoročních svátků navštívil ministr obrany Martin Stropnický válečné veterány v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích.
Více než čtyřiceti klientům oddělení sociální péče a domova pro válečné veterány ÚVN předal dárkové balíčky, popřál jim hodně zdraví a štěstí a se všemi také krátce pohovořil. Většině veteránů druhé světové války – příslušníkům čs. zahraniční armády či účastníkům národního boje za osvobození je nyní přes devadesát let.
Témata rozhovorů rozhodně nebyla jen sváteční – ač ministr obrany v úvodu setkání avizoval, že přišel hlavně proto, aby válečným veteránům nebylo o Vánocích tolik smutno.
Martin Stropnický se ptal nejen na vzpomínky z války, ale i na věci daleko všednější. Největší úspěch u něj sklidila informace o ještě čerstvém manželství dvou klientů oddělení sociální péče, paní Vlasty a pana Jána. Chodili prý spolu osm let a před několika měsíci se vzali.
„V takovém věku (oběma je přes osmdesát), navíc je to jako by se vzali studenti na gymnáziu… Bylo to úžasné, sálal z nich neuvěřitelný optimismus,“ sdělil ministr, který seniory v Ústřední vojenské nemocnici navštívil ve své funkci poprvé a jak přiznal, vnímal tento zážitek velice silně.
„Mnozí z nich jsou i přes velice pokročilý věk nesmírně duševně čilí, takže jsem si vyslechl několik úžasných příběhů – většinou tedy smutných, protože válkou poznamenaných,“ svěřil se.
Setkání s ministrem se zúčastnily takové legendy jako generálmajor Jaroslav Klemeš, poslední žijící parašutista, který za války seskočil do protektorátu, či plukovník letectva Jaroslav Hofrichter, někdejší střelec u 311. bombardovací perutě RAF. V domově pro válečné veterány pak o životních peripetiích vyprávěl major Vasil Korol, kterému byl v roce 2012 prezidentem republiky propůjčen Řád Bílého lva vojenské skupiny IV. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.
Na předvánočním posezení ale nechyběly ani ženské hrdinky. Řada z nich bojovala proti nacismu už v útlém věku a přes nesouhlas rodičů: „Tatínek i maminka byli proti, ale já jsem řekla, že chci bojovat. Vůbec není pravda, že tehdy děti poslouchaly své rodiče,“ prozradila ministrovi jedna z válečných veteránek s úsměvem.
Převzato z army.cz