Ministryně obrany navštívila české vojáky v misích a jednala se svými protějšky v Litvě a Lotyšsku

Autor: tiskové oddělení MO

Ministryně obrany Jana Černochová navštívila české vojáky, kteří slouží v misích v Litvě a Lotyšsku. V rámci cesty do Pobaltí zároveň jednala se svým litevským protějškem Arvydasem Anušauskasem a s ministryní obrany Lotyšské republiky Inārou Mūrniece. Tématem obou jednání byla obranná spolupráce v rámci Aliance i na bilaterální bázi, dále postoj k ruské agresi vůči Ukrajině a v neposlední řadě také blížící se summit NATO, který proběhne letos v červenci.

„Mise v Litvě i v Lotyšsku mají za cíl to, co se řeší na půdě NATO dnes a denně a co bude předmětem jednání i summitu NATO ve Vilniusu. To znamená strategické odstrašení Ruské federace i dalších případných agresorů od myšlenek na ohrožování kteréhokoli ze členů Aliance,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová na úvod své návštěvy Pobaltí, na kterou ji doprovázel náčelník Generálního štábu generálmajor Karel Řehka a také delegace složená ze zástupců sněmovního výboru pro obranu a senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

„Považuji za extrémně důležité, aby mise v Pobaltí dále působily a aby ke svému fungování měly vše potřebné. Jako ministryně obrany to beru jako jednu ze svých priorit,“ dodala ministryně, která v rámci dvoudenní cesty mířila hlavně za českými vojáky, ale navštívila také své protějšky v Litvě i v Lotyšsku.

„Naše země jsou v čele reakce na barbarskou agresi Ruska proti Ukrajině. Prokázali jsme, že sdílíme odpovědný přístup k bezpečnosti a jasně si uvědomujeme strategickou roli Pobaltí v obraně Evropy,“ uvedla po svých jednáních se svými protějšky v pobaltských zemích ministryně Černochová. Zároveň dodala, že to byly právě pobaltské státy, které dlouhodobě v rámci Evropské unie i NATO jasně říkaly, že Ruská federace je hrozba. „Bezprostřední zkušenost těchto zemí s tím, jaké to je mít Rusko za souseda, naše mnohaleté zkušenost s ruskou okupací a teď nově i barbarská agrese Ruska vůči Ukrajině už nemohou nechat nikoho na pochybách, že Rusko je agresor a je s ním třeba jednat jako s agresorem,“ dodala ministryně.

Důležitým tématem obou bilaterálních jednání byl blížící se summit NATO ve Vilniusu. Jeho hlavními tématy bude další posilování aliančního odstrašení a obrany včetně nových operačních plánů a nové struktury aliančních sil. Tématem bude samozřejmě i další podpora Ukrajině. „Ujistila jsem naše partnery v Pobaltí, že Česko hodlá i nadále směřovat ke splnění všech svých aliančních závazků, k čemuž se naše vláda zavazuje nejen ve svém programovém prohlášení, ale činí už i řadu konkrétních kroků, jak těchto cílů dosáhnout, včetně snahy o legislativní zakotvení povinnosti vynakládat na obranu alespoň dvě procenta HDP,“ uvedla ministryně Černochová.

Dalším bodem obou jednání byly také možnosti spolupráce v oblasti obranného průmyslu. V České republice je řada úspěšných zbrojních firem, pro které je na pobaltském trhu značná možnost uplatnění, což ukázal mimo jiné například česko-lotyšský obranně-průmyslový den, který se uskutečnil v listopadu loňského roku. Podobná akce pro Litvu by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku.

Česká přítomnost v Pobaltí: důležitý prvek obranyschopnosti východní hranice

S českými vojáky, kteří v Litvě či Lotyšsku slouží na misích přímo na hranici Aliance, ministryně řešila zejména to, jak by se dal jejich pobyt na těchto základnách zlepšit a co jim chybí k tomu, aby mohli efektivně plnit své povinnosti. Aktuálně je v Litvě nasazena četa ochrany proti zbraním hromadného ničení v počtu 80 vojáků, přičemž je ambice tento počet dále navyšovat. V roce 2024 by v Litvě mělo sloužit až 150 vojáků a o roce 2025 probíhají jednání s německou stranou a zvažuje se například dělostřelecká jednotka nebo jednotka ochrany proti zbraním hromadného ničení.

V Lotyšsku je nasazena zatarasovací četa v počtu 62 vojáků. V roce 2024 by zde mělo působit do 130 českých vojáků (vrtulníková jednotka, prvek elektronického boje a několik příslušníků Velitelství kybernetických sil a informačních operací a Vojenské policie). V roce 2025 se následně počítá s nasazením do 90 českých vojáků (průzkumný prvek a několik příslušníků Velitelství kybernetických sil a informačních operací a Vojenské policie).

„Pro naše vojáky je působení v těchto misích cenná zkušenost a pro Alianci jako celek představuje naše přítomnost zde důležitý prvek obranyschopnosti východní hranice, která je – jak ukázal loňský i letošní rok – pro bezpečnost nás všech naprosto zásadní,“ uvedla ministryně obrany s tím, že kromě přítomnosti výše uvedených vojáků zde také celkem čtyřikrát působily Vzdušné síly AČR. Naposledy v Pobaltí působily od dubna do konce září 2022, a to z litevské základny Šiauliai.

„Často slýchám, že oproti třeba Afghánistánu je tady pohoda. Může to tak vypadat. Ale všichni víme, že jsme v situaci, kdy přesně v těchto místech může během velmi krátké doby nastat to největší peklo. Každé další zhoršení vztahů s Ruskem se nejdřív projeví právě tady. Proto považuji za extrémně důležité, že naši vojáci plní úkoly právě zde, protože získané zkušenosti jsou nenahraditelné. A pověst, kterou si tady vydobyli, nám výrazně zlepšuje jméno napříč celou Aliancí,” řekl sloužícím vojákům náčelník Generálního štábu generálmajor Karel Řehka.

Převzato z army.cz