Na Ministerstvu obrany se jednalo o bankovním financování obranného průmyslu

Autor: Karel Čapek

Ministerstvo obrany určí osoby, které budou k dispozici bankéřům řešícím žádosti českých firem o financování výroby spojené se strategickými potřebami státu. Vyplynulo to z jednání expertní skupiny a z dnešního (8. 4. 2024) jednání zástupců Ministerstva obrany, Ministerstva financí, České bankovní asociace (ČBA) a českého obranného průmyslu. Na tiskové konferenci to řekla ministryně obrany Jana Černochová. Účastníkům schůzky poděkovala za to, že pomáhají posunout financování strategických potřeb České republiky. Dnešní setkání navázalo na schůzku ČBA a obranného průmyslu, která se uskutečnila před necelým měsícem.

 

Ministerstvo obrany podle ministryně v minulosti vznášelo oprávněně obavy, že je někdy na zbrojní průmysl bankovními institucemi pohlíženo jako na průmysl, který není v rámci strategických potřeb státu prioritou.

„Pokoušíme se to prolamovat. Myslím si, že jsme ušli obrovský kus cesty a já za to kolegům z České bankovní asociace děkuji,“ uvedla. Připomněla, že se zástupci ministerstva a ČBA domluvili na vytvoření expertní skupiny, která problematiku financování českého zbrojního průmyslu projednává. Její členové diskutují o procesu udělování licencí, o kontrole historie společností, které o financování žádají nebo o tom, jaký materiál a kam je v souladu s legislativou možné či nemožné vyvážet. „Dohodli jsme se na procesu, který by v budoucnu měl zabránit tomu, aby se podobné případy posuzovaly jinak,“ uvedla ministryně.

Účastníci schůzky se také dohodli na tom, že Ministerstvo obrany určí své konkrétní zástupce, kteří budou připraveni s bankéři řešit konkrétní případy týkající se financování strategických potřeb státu, které jsou důležité pro zajištění obranyschopnosti České republiky a pro modernizaci Armády ČR.

Prezident ČBA Jan Juchelka ocenil dnešní příležitost diskutovat dostupnost financování strategických záměrů České republiky v oblasti obranného průmyslu českým bankovním sektorem. Připomněl vznik a práci expertní skupiny. „Těší mě, že stát takto v praxi vytváří podmínky pro rozvoj soukromého sektoru a stát a soukromý sektor spolupracují a posouvají tento byznys kupředu,“ řekl. Jednáními se podle něj daří odstraňovat některé předsudky, které se v minulosti ohledně financování obranného průmyslu objevovaly. Je podle něj zjevné, že český obranný průmysl v podobě svých hlavních hráčů „jede na plné obrátky“, pomáhá znovu zaplňovat sklady vojenského materiálu primárně v zemích NATO a k financování využívá kapitál českých bank.

Ministryně obrany Černochová řekla, že potíže se týkaly zejména malých a středních firem, což potvrdili i předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomír Kovařík a viceprezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jaroslav Pecháček. Podle ministryně budou zástupci obranného průmyslu informovat, jak přijaté kroky zástupci těchto malých a středních firem vnímají. Dodala, že schůzky expertní skupiny budou pokračovat.

Ministerstvo obrany také vytvořilo ve spolupráci se Sekcí obranného průmyslu Hospodářské komory ČR, MZV a Licenční správou MPO dokument, který velmi názorně popisuje celý proces kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Konkrétně udělování povolení a licencí k vývozu vojenského materiálu, včetně toho, kolik institucí a úřadů je do procesu zapojeno. Dokument ministerstvo sdílelo se členy ČBA.

Obranný průmysl představuje jednu z podstatných součástí obrany státu a je proto nezbytné do něj odpovídajícím způsobem investovat. Je potřeba mimo jiné urychleně navýšit výrobní kapacity v oblasti velkorážové munice.

Na žádost Ministerstva obrany zorganizovala mezi svými členy Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR a také Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu šetření, které jasně ukázalo na konkrétní problémy, se kterými se obranný průmysl potýká. Nejčastěji bývají spojeny s bankami, které mají zahraniční vlastníky. Ze šetření vyplynulo, že k podnikům českého obranného průmyslu je někdy přistupováno jinak než k firmám, které pocházejí ze země, v níž má banka sídlo.

Rovněž je potřeba, aby postoj změnily i mezinárodní finanční instituce, např. Evropská investiční banka, která neumožňuje financování vojenských technologií. Pokud by EIB změnila tento přístup, byl by to velmi významný signál pro soukromé banky, jak mají k obrannému průmyslu přistupovat.