Na nebezpečné nákazy jsou zdravotníci z Těchonína zvyklí, teď zkušenosti předávají civilním lékařům

Autor: Jana Deckerová

Lékaři i zdravotní sestry z vojenské speciální infekční nemocnice Těchonín v těchto dnech pomáhají kolegům z civilních zdravotnických zařízení zvládat situaci s onemocněním COVID-19.

Při práci jsme zastihli tři lékaře ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, jednoho, který působí v rámci zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a zdravotní sestru sloužící v Nemocnici v Jeseníku.

Základem úspěchu je správné používání ochranných pomůcek

Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové vykonává dlouhodobou odbornou stáž podplukovnice Larisa Solichová, která je vedoucí lékařkou odboru biologické ochrany Těchonín. Její schopnosti a zkušenosti využilo nyní vedení nemocnice v souvislosti s pandemií COVID-19. Je nutné si uvědomit, že pro civilní sféru je tato situace zcela nová a zdravotníci na ni nebyli úplně připraveni.

„Ve chvíli, kdy bylo nutné v samostatné budově fakultní nemocnice vybudovat plicní pavilon pro nemocné pacienty, neváhala jsem svým civilním kolegům pomoci,“ říká lékařka z Těchonína a dodává, že se jednalo nejen o přeorganizování celé budovy, stanovení režimu a způsobu práce, ale zejména o proškolení personálu v používání ochranných pomůcek i zajištění bariérových opatření – zkrátka všeho, co se týká správné praxe v boji s infekční chorobou.

Velký přínos vidí lékařka z Těchonína i v pomoci vojenských zdravotníků v oblasti sociálních služeb, kde proškolují personál v používání ochranných pomůcek, ale i to, že pro tato mnohdy nezdravotnická zařízení vytvořili manuál, jak se v těchto zařízeních chovat a jak efektivně zorganizovat práci v péči o jejich klienty.

Speciální infekční nemocnice v Těchoníně se na možnou aktivaci připravuje celoročně

Podobné zkušenosti mají i další dva lékaři, kteří také dlouhodobě odborně stážují v hradecké nemocnici, a kromě jiného pomáhali i se zřízením odběrového místa na testování nemoci COVID-19.

„Tato situace nám jen potvrdila, že zkušenosti a zavedené postupy v boji proti vysoce nakažlivým nemocem, které nacvičujeme a drilujeme v Těchoníně, jsou plně funkční a mají smysl,“ říká náčelník oddělení intenzivní a resuscitační péče odboru biologické ochrany Těchonín major Rudolf Beňo, který v současné době působí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v hradecké nemocnici.

„My se v Těchoníně na možnou aktivaci připravujeme celoročně, proto je celý náš personál dokonale proškolen v ochranných pomůckách, v jejich používání a vůbec v celém chodu infekční nemocnice,“ konstatuje lékařka oddělení standardní péče v OBO Těchonín majorka Zuzana Šafusová, v současné době působící na klinice infekčních nemocí hradecké nemocnice a dodává, že všechny vojenské zdravotnické specialisty těší zejména to, že jejich pomoc má smysl a pomáhá zvládnout tuto krizovou situaci.

V Těchoníně specialista na identifikaci patogenů, v Pardubicích u záchranky

Dalším lékařem, který v Těchoníně působí jako vedoucí lékař oddělení laboratorní diagnostiky, je podplukovník Zbyněk Valenta. Jeho úkolem je především detekce identifikace patogenů, a to nejen ve speciální vojenské nemocnici na území našeho státu, ale například i při nasazení v zahraničních operacích.

„Jedním z hlavních úkolů Těchonína je karantenizace vojáků po návratu z rizikových oblastí,“ vysvětluje podplukovník Valenta. „Touto nemocnicí projdou tedy všichni vojáci bezprostředně po návratu, abychom si byli jisti, že na území našeho státu nebude zavlečena nějaká nebezpečná nákaza. Sám jsem si touto zkušeností prošel dvakrát, kdy jsem působil s libereckými chemiky v operaci ISAF jako velitel biologické laboratoře.“

Další specializací tohoto lékaře je i všeobecné lékařství a urgentní medicína. „Dlouhodobě proto spolupracuji se zdravotnickou záchrannou službou v Pardubicích, kdy vyjíždím jako lékař výjezdové skupiny,“ informuje a dodává, že jeho civilní kolegové vědí, že působí v Těchoníně, proto respektují všechna jeho současná doporučení a rady, které jsou podloženy profesní zkušeností a praxí, jak se chovat v ohnisku nákazy a jak přistupovat k pacientovi s vysoce nakažlivou nemocí.

„Postupy, které aplikujeme v Těchoníně, máme vyzkoušené ze všech stran a úhlů a víme, že fungují. Co považuji za velmi důležité je, že tyto naše zavedené postupy a zkušenosti předáváme v rámci boje se současnou nemocí COVID-19 civilnímu sektoru, který této nové hrozbě čelí,“ dodává Valenta.

Vojenské zkušenosti a pomoc civilní zdravotníci oceňují

V Nemocnici Jeseník působí v současné době zdravotní sestra z oddělení izolace a standardní péče v Těchoníně rotmistryně Regina Kouřilová, která kromě jiného proškolila ve správném používání ochranných pomůcek téměř celý zdravotnický personál tamní nemocnice.

„V rámci odborné stáže jsem zde prošla chirurgickým oddělením a nyní získávám zkušenosti na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a na oddělení jednotky intenzivní péče,“ informuje zdravotní sestra a dodává, že ve chvíli, kdy bylo nutné zajistit, aby i v tomto krizovém režimu fungovaly operační sály a gynekologie, bylo nutné proškolit celý zdravotnický personál nemocnice v používání ochranných pomůcek.

„Když mě s touto prosbou oslovila hlavní sestra, přiznám se, že jsem měla trochu strach, že mě nebudou poslouchat. Ale opak byl pravdou. Spolupracovali se mnou doslova všechny obory nemocnice. Doslova mi viseli na rtech a praktické ukázky, jak nasazovat dvoje ochranné rukavice, jak je svlékat, jak pracovat s ústenkou, s respirátory, jak obléci ale i bezpečně svléci ochranný oblek, to byly pro ně nové věci. A to druhé, z čeho jsem měla opravdu dobrý pocit, že všichni byli ochotni rychle tyto věci měnit podle mých návrhů. I teď, zpětně, když je nějaký problém nebo si s něčím nevědí rady, tak mi zavolají domů i když nejsem ve službě. Jejich uznání mě opravdu zahřálo u srdce a těší mě, že jsem alespoň trochu mohla být něco platná a někomu jsem mohla pomoci,“ říká s úsměvem rotmistryně Regina Kouřilová.

Převzato z army.cz