30. 1. 2023
Autor: redakce (ob)
Před 32 lety byla zahájena operace Pouštní bouře, nejrozsáhlejší vojenská akce od konce 2. světové války. V koalici tří desítek států v čele s USA se do ní zapojili také čs. vojáci. S přímými účastníky těchto bojů, které byly součástí Války v Perském zálivu, se dnes setkala ministryně obrany Jana Černochová a představitelé Armády ČR.
Válku v Zálivu vyvolal Irák, který v srpnu 1990 vpadl do Kuvajtu a obsadil ho. Spojenecká koalice v čele s USA irácké okupanty z Kuvajtu následující rok v únoru vyhnala. Tehdejší Československo na místo vyslalo samostatný protichemický prapor, jehož velitelem byl plukovník Ján Való. Jednotku na počátku tvořilo přes 160 dobrovolníků, nakonec se počet vyšplhal na dvě stovky mužů. Na starosti měli kromě jiného chemický a radiační průzkum ve prospěch saúdsko-arabských sil.
Zcela nová zkušenost
Operace Pouštní štít (2. srpna 1990 – 17. ledna 1991) a Pouštní bouře (17. ledna 1991 – 28. února 1991) byla prvním nasazením československých vojáků po roce 1989. „Pro naše vojáky to byla nová a unikátní příležitost spolupracovat se spojenci ze západních zemí. Sbírali zkušenosti, které pak předávali doma,“ podotkla v projevu ministryně obrany Jana Černochová.
Armáda měla na výběr a přípravu dobrovolníků jen několik týdnů, což Ján Való označil za „šibeniční termín“. „Když si uvědomíme, že v druhé polovině září Federální shromáždění odsouhlasilo vyslání jednotky a v listopadu už jsme byli připraveni, znamenalo to pro nás někdy i dvacetihodinový pracovní den,“ upozornil tehdejší velitel praporu.
O přípravu jednotky i plnění úkolů v místě se prý živě zajímal tehdejší československý prezident Václav Havel, který měl velký zájem na vyslání jednotky. „Jednak chtěl, aby se naše armáda začala zapojovat do akcí ve prospěch svobody a demokracie společně s armádami jiných demokratických států. Šlo také podle jeho slov o okupaci malého státu agresivním sousedem, což nám připomínalo naši nedávnou historii,“ připomněl Való.
Nedýchatelný vzduch na dlouhé týdny
Čechoslováci operovali v severní oblasti Saúdské Arábie, základní tábor si vystavěli asi 60 km od hranic s Kuvajtem. Podmínky byly drsné a zdraví nebezpečné. „Naším úkolem bylo chránit prvosledové saúdskoarabské brigády. Jednotka překročila hranice Kuvajtu, překonala známou Saddámovu linii minových polí a zátarasů a skončila poblíž hlavního města. V průběhu okupace irácká armáda poškodila 75 procent ropných vrtů a zamořila až 600 km2 kuvajtského území. Při ustupování pak tuto ropu nechal Saddám Husajn zapálit. Byl to válečný zločin a obrovská ekologická katastrofa. Všichni lidé, kteří se v tomto prostoru pohybovali, dýchali zamořený vzduch prosycený karcinogeny a hořící ropou. Čs. jednotka v tomto nedýchatelném prostředí setrvala až do května,“ upozornil Való.
Válka v Perském zálivu skončila na konci února 1991. Tehdejší prezident USA vyslovil uznání všem vojákům, kteří se na osvobození Kuvajtu podíleli: „Toto je vítězství celého lidstva, vítězství vlády zákona a vítězství toho, co je správné,“ prohlásil tehdy George Bush.
Bohužel ani po tomto konfliktu nenastal podle ministryně obrany věčný mír, o kterém mnozí snili a který si všichni přejeme i teď. „Loni v únoru přišlo definitivní probuzení, které nám ukazuje, že svět není bezpečné místo a my budeme vždy potřebovat odvážné muže a ženy, kteří budou bránit naši bezpečnost i hodnoty,“ konstatovala Jana Černochová.
Převzato z army.cz