21. 9. 2015
Představujeme státního tajemníka Ministerstva obrany Petra Vančuru:
Ministerstvo obrany má od poloviny dubna letošního roku svého státního tajemníka. Na pět let se jím stal Ing. Petr Vančura. V nové funkci působí jen několik měsíců, přesto jsme se ho zeptali na to, jestli tato funkce naplnila jeho představy, co tato specifická funkce všechno obnáší, ale také na to, zda si může „super úředník“ resortu obrany dovolit někdy „vypnout“.
▪ Pane státní tajemníku, z pozice referenta jste se postupně vypracoval až na pozici ředitele sekce. V té jste pak působil několik let. Lze tedy tvrdit, že jste si svůj postup „odmakal“ takzvaně zezdola. S jakými pocity jste šel do výběrového řízení?
Výběrové řízení je vždy sázka do loterie. Nic není předem dané a jediné, co můžete ovlivnit, je vlastní příprava. A mohu říci, že já jsem se připravoval opravdu důkladně. A pocity? Samozřejmě smíšené, jako vždy, když jdete do něčeho zcela nového, neznámého. Vždyť se jednalo o historicky první výběrová řízení na státní tajemníky.
▪ Dlouholetá praxe v resortu a detailní znalost prostředí. Bylo to pro vás výhodou a mělo to i vliv na to, že jste do výběrového řízení šel?
Výhodou to nesporně bylo. Hlavní ale především bylo, že jsem měl na starost přípravu implementace služebního zákona a byl jsem tedy do tohoto procesu vtažen od jeho samého počátku. Ale především, být prvním státním tajemníkem na Ministerstvu obrany, to pro mne byla velká výzva.
▪ Při svém jmenování jste prohlásil, že vaším hlavním úkolem bude, aby přechod na nový systém proběhl co nejvíce hladce. Podařilo se to? A co všechno tomuto zásadnímu aktu předcházelo?
Teď ještě nemohu říci, že se to podařilo, neboť přechodné období končí až v polovině roku 2017, ale mohu konstatovat, že se prozatím daří. Máme za sebou první sliby představených, přijímáme žádosti o přijetí do služebního poměru ostatních zaměstnanců, postupně, zejména v návaznosti na výstupy Ministerstva vnitra, vydáváme služební předpisy, byla zřízena jak fyzická, tak elektronická schránka pro přijímání oznámení státních zaměstnanců o podezření na spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu apod. A co tomu všechno předcházelo? Především spousta práce. Kdybych měl vyjmenovat opravdu všechno, povedeme tento rozhovor ještě zítra. Takže jen to nejdůležitější. První z věcí, které jsme zahájili již v polovině roku 2014, byla příprava na organizační změny reflektující služební zákon a jeho prováděcí předpisy. Hektickým úkolem bylo zpracování první systemizace ministerstva a jeho podřízených služebních úřadů. Museli jsme upravit informační systém a doplnit do něj nová data vztahující se ke služebnímu poměru státních zaměstnanců. Pro všechny zaměstnance správních úřadů jsme zpracovali informace o tom, zda splňují podmínky pro přijetí do státní služby a jak mají dále postupovat. Pro maximální informovanost zaměstnanců byl zřízen portál Státní služba a zaměstnanci sekce provedli řadu školení jak pro budoucí státní zaměstnance, tak i pro budoucí, dnes již reálné, představené. Organizačním opatřením jsme na sekci zřídili odbor řízení státní služby. A mohl bych ještě dlouho pokračovat.
▪ Tato funkce je ve státním sektoru zcela nová. Můžete přiblížit, co vůbec tato funkce obnáší, a jedna „podpásová“ otázka – Víte, kolik lidí máte pod sebou a kolik odborů řídíte?
Pokud dovolíte, začnu od té „podpásovky“. Nevysypu to z rukávu, ale dojdu k tomu. Pokud se budeme bavit pouze o sekci, tak to máme šest odborů, Kancelář ministra obrany, která má rovněž postavení odboru, jedno samostatné oddělení protokolu ministra a má kancelář, tedy kancelář státního tajemníka, pak se jedná o 202 zaměstnanců. Dále mi jsou podřízeny vojenské školy (Poznámka redakce: Univerzita obrany, Vojenská střední škola a vyšší odborná škola v Moravské Třebové a Vojenský obor při FTVS Univerzity Karlovy v Praze). A konečně, a zde se vracím k zákonu o státní službě: Jsem nadřízeným služebním orgánem ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti a dále moje sekce plní úkoly nadřízeného služebního úřadu vůči všem újezdním úřadům a krajským vojenským velitelstvím (Poznámka redakce: jedná se o 5 újezdních úřadů a 14 krajských vojenských velitelství). A jestli si dobře vzpomínám, ptala jste se také na to, co funkce státního tajemníka obnáší. To by bylo na zvláštní číslo A reportu a nejsem si jist, zda by to čtenáře příliš zaujalo. Takže snad jen to nejdůležitější. Státní tajemník je jediným služebním orgánem vůči státním zaměstnancům, včetně představených, na ministerstvu. Tedy rozhoduje o všech změnách týkajících se služebního poměru státních zaměstnanců, od jeho vzniku, určení platu atd., až do jeho zániku. Předkládá návrh systemizace nebo jejích změn, a to jak samotného ministerstva, tak podřízených služebních úřadů. Jmenuje členy výběrových a kárných komisí, vydává služební předpisy atd. atd.
▪ Magické datum 1. července 2015, kdy byli překlopeni vedoucí zaměstnanci do státní služby, je za vámi. Jak „překročení bodu NULA“ proběhlo a jak na to byla vaše sekce připravena?
K překlopení vedoucích zaměstnanců došlo tzv. ze zákona, tedy bez toho, že by sekce mohla tento fakt jakkoli ovlivnit. Což ovšem vůbec neznamená, že jsme se nijak nemuseli na tento okamžik připravit. Například bylo nezbytné zhotovit nové vzory a tzv. šablony do informačního systému pro řízení ve věcech služebního poměru, namátkou například rozhodnutí o platu, osvědčení o vzniku služebního poměru pro představené, úřední záznam o složení služebního slibu apod. Důležité také bylo zpracování harmonogramu skládání slibů tak, aby jej představení mohli složit do 31. 8. 2015, a také harmonogramu přijímání ostatních zaměstnanců do služebního poměru. To, že prozatím všechno, jak se říká, klape, svědčí o tom, že sekce byla připravena dobře.
▪ Zmínil jste, že do 31. 8. letošního roku mají všichni představení složit služební slib. Co se stane, když to odmítnou? A co čeká ty, kteří slib složí?
První otázku řeší zákon o státní službě zcela jasně. Pokud přestavený nesloží slib do 31. 8. 2015, odmítne jej složit nebo jej složí s výhradou, jeho služební poměr zaniká.
Když slib složí, trvá nadále jeho služební poměr na dobu neurčitou, ale fikce jmenování na služební místo představeného je pouze na dobu určitou, konkrétně do doby výsledků výběrových řízení, která podle zákona musím vyhlásit. A to na pozice náměstků pro řízení sekce nejpozději do konce tohoto roku a na ředitele odborů a vedoucí oddělení nejpozději do poloviny roku příštího.
▪ Jaké povinnosti čekají na ostatní zaměstnance, chtějí-li být pod služebním zákonem?
Ostatní zaměstnanci, pakliže chtějí, musí, na rozdíl od představených, o přijetí do služebního poměru požádat, a to nejpozději do konce srpna tohoto roku. Výjimka je u zaměstnanců, kteří mají tzv. překážku na straně zaměstnance. Typicky mateřská nebo rodičovská dovolená. Tito zaměstnanci či zaměstnankyně podávají žádost až po odpadnutí překážky, tedy až nastoupí zpět do práce. Pokud žadatel o přijetí do státní služby splňuje všechny stanovené předpoklady a požadavky, je rozhodnutím služebního orgánu do služebního poměru přijat a jeho jedinou povinností je složit služební slib v den nástupu do služby. Pokud žadatel nesplňuje jen podmínku čtyřleté praxe, je do služby přijat také, ale na dobu určitou do 30. 6. 2017. Do té doby musí úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky. Pokud tak neučiní, nebo ji ani na druhý pokus nevykoná, služební poměr zaniká uplynutím doby, nebo dnem neúspěšného druhého pokusu o vykonání zkoušky. A ještě pro úplnost. Pokud zaměstnanec o přijetí do státní služby nepožádá, skončí jeho pracovní poměr 30. 6. 2017. A úplně na závěr. Pokud stávající zaměstnanec vykonává tzv. služební činnosti na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, má právo o přijetí do služebního poměru samozřejmě také požádat, ale i do služebního poměru je přijat na dobu určitou stanovenou jeho stávající pracovní smlouvou.
▪ Říkal jste, že ostatní zaměstnanci musí o přijetí do služebního poměru požádat, a splní-li zákonem stanovené podmínky, budou do služby přijati. Můžete proces a formu přijímání našim čtenářům trochu přiblížit?
Celý proces je určován především tím, že vedle zákona o státní službě se postupuje, na rozdíl od zákoníku práce, podle správního řádu. To znamená, že každá žádost musí být řádně posouzena z hlediska požadovaných náležitostí, zkontrolováno, zda žadatel dodal stanovené přílohy a zda tyto přílohy splňují předepsanou formu, tj. např. zda byly předloženy v originálu či úředně ověřené kopii. Zde bych chtěl podotknout, že žadatelé nemusí předkládat doklady, které jsou obsahem jejich stávajícího osobního spisu. Ale o tom konečně byli všichni informování dopisem ředitele odboru státní služby. A další podrobnosti si mohou vyhledat na portále Státní služby na stránkách ŠISu. Je-li vše v pořádku, o přijetí do služebního poměru se vydá správní rozhodnutí, ve kterém je mj. uveden den vzniku služebního poměru a také den nástupu do služby. Tuto skutečnost připomínám proto, že v tento den musí nový státní zaměstnanec složit služební slib. Veškerá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydána do konce letošního roku. Žádosti budeme vyřizovat v pořadí, v jakém byly doručeny, a předpokládáme, že poslední rozhodnutí vydáme v měsíci listopadu.
▪ Jak vy osobně vnímáte to, že v resortu budou působit jak státní úředníci, pro které platí zákon o státní službě, a vedle nich pak zaměstnanci, kteří se řídí podle zákoníku práce? Není to i velký nápor pro personalisty? Proč vůbec k tomuto došlo a podle čeho se to odvíjelo? Není to trochu tříštění a možná zbytečné? Nebylo by jednodušší, kdyby byli ve služebním poměru všichni zaměstnanci?
Možná by to bylo jednodušší, ale úplně by byl popřen smysl státní služby jako služby veřejnosti. Jinými slovy, na úředníka, který se podílí na výkonu veřejné správy, musí být kladeny daleko vyšší požadavky, ať už z morálního či odborného hlediska, než na zaměstnance vykonávajícího tzv. pomocné, servisní nebo manuální práce. Což ale vůbec neznamená, že jejich práce není důležitá. Mnohdy naopak, neboť např. top manažer se absolutně neobejde bez dobrého řidiče či schopné asistentky, která musí být špičkovou organizátorkou, umět perfektně komunikovat apod. Ale určitě by bylo zcela zbytečné po ní požadovat, aby byla současně např. legislativec, musela konat úřednickou zkoušku atd.
Ani služební zákon z roku 2002, který − jak známo − nikdy nenabyl plné účinnosti, nepředpokládal, že všichni zaměstnanci správních úřadů budou ve státní službě.
A pokud jste se ptala, zda to není nápor na personalisty, tak určitě to je obrovský nápor, neboť při rozhodování ve věcech služebního poměru se postupuje podle správního řádu. Naší výhodou ale je, že, na rozdíl od ostatních služebních úřadů, máme letité zkušenosti s řízením ve věcech služebního poměru vojáků z povolání, pro které platí, až na malé výjimky, stejná pravidla.
▪ Mohl byste ve zkratce uvést, jaké jsou vlastně výhody státních úředníků, a naopak nevýhody, a jaké je, podle vás, největší riziko při implementaci zákona?
Upřímně řečeno, na rozdíl od služebního zákona z roku 2002 současný zákon o státní službě má těch výhod méně. Ale přece jen by měl státní správu stabilizovat, tedy i státním zaměstnancům přinést větší jistotu zaměstnání a vyšší právní ochranu.
Pokud se jedná o další výhody, mohu zmínit například plat v nemoci po dobu prvních 14 dnů, s výjimkou prvních tří dnů, ve výši 60 % platu, nebo pobírání platu ve výši 80 % při zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů po dobu půl roku, odbytné podle odsloužených let až ve výši 12násobku měsíčního platu apod.
Co se týká nevýhod, za zmínku stojí zákaz vykonávat funkce v politických stranách či hnutích, možnost přeložení státního zaměstnance k jinému úřadu až na 60 dnů bez jeho souhlasu, povinnost nového státního zaměstnance složit úřednickou zkoušku atd.
▪ Úkolů máte před sebou určitě mnoho. Který je ten nejbližší?
Jak jsem již zmínil, do konce roku musíme vydat rozhodnutí o všech žádostech o přijetí do služebního poměru, provést služební sliby a vyhlásit výběrová řízení na systemizovaná místa náměstků pro řízení sekce. V nejbližší době ale musíme vypsat výběrová řízení na volná místa na ministerstvu.
▪ Pane státní tajemníku, vaše náplň práce by v textové podobě určitě zaplnila několik archů, ale nejen prací živ je člověk. Na první pohled určitě nepůsobíte jako „suchý“ automatizovaný úředník, který téměř přechází do Čapkova „robota“. Máte vůbec čas na své koníčky? Co na vaši funkci říká rodina? Máte vůbec někdy šanci „vypnout“? Jak dobíjíte baterky?
Za posledních několik let si mí nejbližší zvykli, že má práce je časově náročná. Snažím se ale, abych alespoň víkendy trávil s nimi, i když ne vždy se to daří. A dobíjení baterek? Mně pomáhá poslech hudby. Mám několik oblíbených interpretů, jejichž skladby mě takzvaně nakopnou.
▪ Máte nějaké životní krédo a je něco, co byste vzkázal zaměstnancům resortu obrany?
Mé životní krédo je „Věř sám sobě“, protože jsem přesvědčený, že každý by měl spoléhat především sám na sebe. Tím nemám na mysli nebýt týmovým hráčem, být jakýsi sólista, ale to, že příležitosti jsou otevřené všem a záleží na každém, jak se k nim postaví. A vzkaz zaměstnancům? Posledních několik let bylo ve znamení neustálých reorganizací a změn. Všichni žili v neustále nejistotě, co bude, a to se muselo zákonitě odrážet ve výkonnosti celé organizace. Tato doba je již minulostí, zákon přináší velkou míru stability. Pojďme se tedy soustředit na to, co je naším hlavním úkolem, a odvádějme kvalitní práci. Ukažme, že tu nejsme sami pro sebe, ale že jsme kvalitní službou veřejnosti.
A fakta
Státní tajemník je jmenován na dobu pěti let na základě výsledku výběrového řízení. Má postavení náměstka pro řízení sekce. Podle přechodných ustanovení první státní tajemníky jmenoval náměstek ministra vnitra pro státní službu, ty následující bude jmenovat vláda České republiky.
Zákon říká, že „řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu“. Také má na starosti pracovněprávní vztahy zaměstnanců ve správním úřadu. Funkce státního tajemníka je založená především na znalosti úředních postupů a fungování státní správy.
A fakta
Petr Vančura se narodil 1. července 1974 v Českých Budějovicích, v letech 1996 až 2002 vystudoval obor ekonomika a management na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, v období 2002 až 2009 postupně absolvoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Praha základy práva pro pracovníky státní správy, legislativu a legislativní techniku a nový správní řád. V poslední době se podílel na tvorbě Bílé knihy o obraně a odpovídal za zpracování rozsáhlé novely zákona 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, která nabyla účinnosti 1. července 2015.
Od roku 1994 do roku 2000 působil ve funkcích zástupce vedoucího a vedoucího oddělení zabezpečení zásob Hlavního úřadu vnitřní správy Vojenského finančního úřadu. Od roku 2000 do roku 2004 pracoval postupně ve funkcích inspektor, starší inspektor a vedoucí inspektor − zástupce hlavního inspektora na Inspekci ministra obrany, poté od roku 2004 až do roku 2006 byl ředitelem odboru platové a sociální politiky sekce personální Ministerstva obrany. V letech 2006 až 2012 působil na pozici zástupce ředitele sekce − ředitel odboru platové politiky a sociálního zabezpečení sekce personální Ministerstva obrany a od roku 2012 až do roku 2014 byl ředitelem sekce personální Ministerstva obrany. Složením slibu do rukou náměstka ministra vnitra pro státní službu v polovině dubna roku 2015 se stal státním tajemníkem Ministerstva obrany.
Převzato z army.cz