Informační systém personalistiky
25. 6. 2025
Autor: tiskové oddělení MO
Alianční lídři dnes rozhodli o zásadním nárůstu výdajů na obranu na 5 % HDP. Členské státy NATO se na nejvyšší politické úrovni zavázaly, že nejpozději do roku 2035 navýší obranné rozpočty na 3,5 procenta HDP. Zároveň vynaloží dalšího 1,5 procenta HDP na výdaje, které s obranou a bezpečností souvisejí. Šlo o jeden z nejdůležitějších summitů od vstupu České republiky do NATO. Na summitu Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel společně s ministryní obrany Janou Černochovou, ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským a náčelníkem Generálního štábu AČR Karlem Řehkou.
„Česká republika posílení výdajů na obranu podporuje. Musíme reagovat na agresivní a expanzivní politiku Ruska a posílit odstrašující potenciál Aliance,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. „Již v předstihu vláda na můj návrh rozhodla, že až do roku 2030 se každoročně zvýší obranné výdaje o 0,2 procenta HDP, takže v roce 2030 bude Česko na svou obranu vydávat minimálně tři procenta HDP. Nepůjde o skokové navýšení rozpočtu na obranu, ale o pozvolný nárůst,“ řekla ministryně Černochová. Tyto výdaje budou určeny čistě na obranu, tedy na rozvoj ozbrojených sil, což představuje například modernizace armádní techniky, investice do vojenské infrastruktury či nábor vojáků.
Alianční lídři se také usnesli, že dalších 1,5 procenta půjde na související obranné výdaje. Panuje rámcová shoda na tom, co členské státy v rámci této položky budou moct vykazovat. „Půjde například o náklady související s výstavbou infrastruktury, která může vedle civilního využití sloužit k vojenským účelům, výdaje na kybernetickou bezpečnost nebo třeba vzdělávání odborníků a posílení společenské odolnosti,“ upozornil vrchní ředitel Jireš.
Důvodem nutnosti razantního zvýšení obranných výdajů je naplnění nových Cílů výstavby schopností (Capability Targets – CT2025) – tedy souhrnu toho, co NATO jako celek nezbytně potřebuje pro naplnění svých plánů, vypracovaných za účelem odstrašení a obrany proti svým protivníkům, především Rusku.
CT2025 připravili odborníci NATO na základě analýz současného bezpečnostního prostředí. Zohlednili přitom vývoj ve vojenských technologiích. Důležitým zdrojem poznatků byly zkušenosti z války na Ukrajině. Celkový soubor CT2025 je rozdělen mezi jednotlivé spojence, kteří nesou odpovědnost za implementaci přidělených cílů.
Silné Česko: Dvě brigády i F-35
Pro Českou republiku znamenají nové CT2025 oproti současnému stavu razantní nárůst požadavků na schopnosti v řadě oblastí. Náklady na jejich vybudování dosáhnou řádově stovek miliard korun.
Pro účely kolektivní obrany je třeba vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu, střední brigádu a ženijní prapor. Těmito útvary nyní Česko v adekvátní podobě nedisponuje. Investice dále půjdou i do výstavby nových základen pro Armádu ČR. Zásadní prvek pro věrohodné odstrašení představuje rovněž zajištění dostatečného množství strategických zásob a munice.
Dále nové CT2025 pro Českou republiku znamenají, že v horizontu 6 až 15 let musí přejít na vzdušné síly 5. generace, čehož dosáhne již dojednaným nákupem strojů F-35. Jiná varianta než tyto letouny v současné době neexistuje.
Dalším významným krokem je výrazné posílení pozemní protivzdušné obrany.
Bez personálu to nepůjde
Nová CT2025 budou rovněž znamenat zvýšené nároky na počty vojenského personálu. Armáda ČR by tak měla dosáhnout počtu více než 37.000 vojáků a vojákyň ze současných asi 24.000. Posílit bude nutné i aktivní zálohy.
Pro naplnění přijatých cílů je nezbytný silný domácí obranný průmysl. V něm se v nadcházejícím období otevřou příležitosti pro dlouhodobé investice a tvorbu nových pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou. Obranný průmysl se již dnes podílí 1 % na tvorbě HDP. Očekávat lze kontrakty pro tuzemské firmy i v sektorech, jako jsou stavebnictví, zdravotnictví či IT.
Povinností ČR v aliančních plánech je zajistit všechny náležitosti spojené s podporou hostitelské země (Host Nation Support, HNS). Jde o další soubor požadavků, stojící vedle CT2025. HNS se myslí vojenská a civilní pomoc, kterou hostitelský stát nabízí partnerským jednotkám na svém území například během cvičení či přesunů do krizových oblastí. Nejedná se o stálou vojenskou přítomnost.
Summit rovněž potvrdil význam podpory Ukrajině, která se již třetím rokem brání ruské invazi. Dále také znovu podtrhl význam kolektivní obrany, na níž se podílejí USA.
Převzato z mocr.mo.gov.cz