Premiér Petr Fiala: Obrana je prioritou vlády

Autor: redakce (ob)

Řadu věcí se podařilo rozhýbat, modernizace armády i posílení obranyschopnosti České republiky postupuje správným směrem a výdaje na obranu by mohly dosáhnout 2 % HDP už v roce 2024. Tak dnes ocenil úsilí a fungování Ministerstva obrany pod vedením Jany Černochové premiér Petr Fiala, který na úřad zavítal v rámci bilančních návštěv jednotlivých resortů.

Ministerstvo obrany čelilo řadě výzev

Pro vládu Petra Fialy představuje obrana prioritu a události na Ukrajině podle jeho slov jen potvrdily, že kabinet se ve svém programovém prohlášení rozhodl správně klást na ni důraz.

Resort obrany podle premiéra trpěl dlouhodobým podfinancováním a modernizace armády proto neprobíhala podle představ. Řadu věcí se ale v posledních měsících podařilo rozhýbat, armáda směřuje k modernizaci a ČR k posílení své obranyschopnosti. „Vláda Petra Fialy je první vládou, která může na hmatatelných důkazech ukázat, že to s modernizací armády myslí vážně,“ připojila ministryně obrany.

Premiér Fiala ministryni Černochovou pochválil za řadu významných akvizičních projektů. Po ukončení soutěže na nová BVP zahájila jednání se švédskou vládou o pořízení vozidel CV90, souběžně s tím probíhají jednání s USA o nákupu víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Vyjednávací týmy k pořízení této techniky jsou podle ministryně již ustaveny. K F-35 v něm budou za civilní část Ministerstva obrany náměstci Blanka Cupáková a Jan Jireš. Tým k bojovým vozidlům pěchoty budou tvořit náměstci František Šulc a Lubor Koudelka. Podle ministryně má tým k nadzvukům již dohodnuté termíny postupů a schůzek a do USA na první kolo jednání by mohl vyrazit během října.

Zintenzivnila se také spolupráce se Slovenskem, která je podle premiéra vícestranná v tom smyslu, že zahrnuje jak nákup vojenské techniky, tak ochranu slovenského vzdušného prostoru formou Air Policingu či společné působení v novém mnohonárodním bojovém uskupení, kterému česká armáda velí. „Považuji to za projev velké důvěry, úzké spolupráce a výborných vztahů. (…) Blíží se výročí rozdělení Československa a myslím, že je jen málo příkladů v historii v mezinárodním prostředí, kde dvě země, které se rozdělily, mají tak excelentní vztahy na všech úrovních.“

Pomoc Ukrajině bude pokračovat

K vládním prioritám v oblasti obrany se nově řadí také pomoc Ukrajině: Kyjevu už Praha dodala vojenský materiál v hodnotě 3,8 miliardy korun, minimálně 80 % z částky dostane podle Fialy ČR proplaceno z EU.

Pomoc Ukrajině podle ministryně Jany Černochové ve svém důsledku pomáhá i firmám českého obranného průmyslu, které se do projektů zapojují. Podpora Ukrajiny bude podle jejích slov pokračovat i nadále a tato pomoc v žádném případě neohrožuje obranyschopnost a bezpečnost ČR, jak někteří prohlašují. „My už jsme v tuto chvíli v plusu z toho, co jsme na Ukrajinu poslali a co jsme od našich spojenců dostali. Nebyl to náš záměr, ale je to tak,“ zdůraznila. Bez vojenských darů na Ukrajinu by podle ní hrozilo, že ruský prezident Putin a jeho vojáci budou po Ukrajině pokračovat dál na západ.

2 % HDP možná o rok dřív

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že do roku 2025 dosáhnou výdaje na obranu 2 % HDP a rovněž bude prosazovat legislativní zakotvení této úrovně.

„Mluvili jsme o tom dnes znovu, že naším společným cílem je dosáhnout toho už v roce 2024,“ řekl Fiala. Z hlediska rozpočtu a kapacit resortu obrany to podle něj nebude snadné. „Víme, co je potřeba udělat, budeme na tom pracovat a snažit se to stihnout,“ doplnil.

Letos resort obrany hospodaří s 89 miliardami, v roce 2023 celková částka stoupne na rovných 110 miliard korun. Že jsou 2 % minimem dokazují i vzrůstající rozpočty našich sousedů – Polsko například vydává 2, 1 % HDP, Řecko pak 3, 8 %.