Roky 1939 a 1989 jsou odlišné, ale spojuje je touha lidí žít ve svobodě, řekl náměstek Šulc

Autor: redakce

Česká republika si dnes na mnoha místech připomíná 35. výročí sametové revoluce a události z roku 1939. Součástí oslav Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva byla také pietní vzpomínka u Hlávkovy koleje. Právě zde pobýval student Jan Opletal, který podlehl smrtelnému zranění při protinacistické demonstraci v roce 1939. Položením věnce vzpomněl 1. náměstek ministryně František Šulc význam jeho oběti i důležitost obou listopadů pro dnešní dobu.

Mezinárodním dnem studentstva se stal 17. listopad právě na základě událostí, ke kterým došlo mezi 28. říjnem a 17. listopadem v tehdejším protektorátě. Studenti u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky zorganizovali tichou demonstraci, která však byla násilně potlačena nejen pořádkovou policií, ale i jednotkami SS. Zemřel při ní dělník Václav Sedláček a smrtelně postřelen byl Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. listopadu vyústil v následnou demonstraci proti okupaci, které se zúčastnily tisíce lidí. Odpověď Hitlerova Německa byla rychlá: uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení vedoucích představitelů studentské organizace a internace stovek studentů v koncentračních táborech. Hlávkova kolej byla jedna z těch, kde nacisté 17. listopadu zatýkali studenty, které pak posílali do koncentračního tábora Sachsenhausen.

„17. listopad se nesmí stát prázdným svátkem. Stejně tak musíme pečovat o svobodu a demokracii, i když se někdy může zdát, že žít v nich je až příliš komplikované. Roky 1939 a 1989 byly sice v mnohém odlišné, ale spojovala je touha jedné skupiny obyvatel, studentů a akademiků, žít ve svobodě a kvůli svobodě riskovat a vystoupit proti nacistickému a komunistickému zlu," řekl 1. náměstek ministryně obrany František Šulc. 

Před Hlávkovou kolejí dnes promluvila mj. Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, které připomněla důležitost skutečného dialogu jako klíčového předpokladu pro demokratické soužití. Zmínila také šíření dezinformací a vliv sociálních sítí. V době, kdy věda dokáže dříve nepředstavitelné věci, řada lidí podle Zažímalové podléhá tvrzením, že je Země plochá či ve vakcíně jsou čipy. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková připomněla loňskou prosincovou tragickou střelbu na Filozofické fakultě a vyzdvihla potřebu laskavosti a vstřícnosti nejen na akademické půdě. Prorektor Jagellonské univerzity v Krakově Jaroslaw Górniak hovořil o zatčení profesorů této vysoké školy a starosty města 6. listopadu 1939 a jejich odvlečení do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Starší 40 let byli propuštěni po několika měsících, část se ho ale nedožila a další zemřeli po propuštění.

Po studentech se nacisté zaměřili na armádu

V pátek 15. listopadu se uskutečnila pietní vzpomínka v ruzyňských kasárnách, kam nacisté sváželi pražské studenty, které pozatýkali při razii z 16. na 17. listopad. Devět jich bylo zastřeleno bez soudu, další skončili v koncentračních táborech. Celkem jich bylo na 1200.

Po likvidaci mladé inteligence se nacisté zaměřili na důstojnický sbor předválečné armády. Během 1. stanného práva bylo v Ruzyni popraveno 247 osob, včetně 17 generálů a vysokých důstojníků z odbojové organizace Obrana národa. Tato vojenská organizace vznikla již krátce po okupaci v březnu 1939, velitelský sbor tvořili bývalí důstojníci, mužstvo se rekrutovalo zejména z tělovýchovných jednot Orel a Sokol.

K prvním popraveným patřili první generálové Josef Bílý a Hugo Vojta. Po nich následovali generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán.

Jízdárna ruzyňských kasáren patří k nejautentičtějším místům naší novodobé historie. Podařilo se zde uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet. Pietní místo, o něž se stará Vojenský historický ústav Praha, doplňují jména všech popravených.

Za resort Ministerstva obrany ČR věnce k památníkům položili vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš a brigádní generál Petr Milčický, ředitel sekce rozvoje sil MO.

Převzato z mocr.mo.gov.cz