Vláda schválila změny ve vojenských újezdech a další novely branných zákonů

Vláda České republiky na svém zasedání ve středu 20. listopadu 2013 schválila další z balíčku branných zákonů. Jde o novelu Zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování, Zákon o vojácích v záloze a Zákon o změně hranic vojenských újezdů.

Potřeba změny právních norem v oblasti branné povinnosti vyplývá především ze skutečnosti, že stávající právní rámec nereflektuje současnou situaci. Početní stavy armády se za posledních dvacet let výrazně snížily, a je proto potřeba na tuto změnu reagovat. S tím souvisí i optimalizace vojenských újezdů, jejichž současná rozloha neodpovídá potřebám výcviku vojsk.

 

„Zákon o změně hranic vojenských újezdů reaguje na situaci, kdy ve srovnání s jinými státy tvoří v České republice vojenské újezdy extrémní procento rozlohy státu. Z vojenských újezdů budou zároveň vyčleněny všechny sídelní útvary a jejich cca 2 000 obyvatel. Napraví se tak nestandardní právní stav, kdy tito lidé například nemohou volit místní samosprávu,“ vysvětluje ministr obrany Vlastimil Picek.

 

„Velikost výcvikových prostorů už není úměrná velikosti armády. Proto je správné, aby se i ony zmenšily a přiblížily se reálným potřebám armády,“ doplňuje náčelník Generálního štábu generálporučík Petr Pavel.

 

V roce 1993, kdy měla Armáda ČR 115 tisíc vojáků, připadalo na každého z nich 1,1 hektaru vojenského újezdu. Po profesionalizaci a zmenšení početních stavů na současných 21 tisíc vojáků připadá na jednoho vojáka přes 5,5 hektaru. Zatímco v ČR vojenské újezdy aktuálně zabírají 1,7 procenta rozlohy státu, v jiných zemích to je jenom kolem půl procenta. Rozloha újezdů by se měla zmenšit o třetinu. Redukce území ale v žádném případě neznamená omezení výcviku.

 

Při jednáních o budoucnosti vojenských újezdů bylo a je postupováno s ohledem na individuální potřeby jak jednotlivých budoucích obcí, tak ostatních dotčených subjektů. Ministerstvo obrany zorganizovalo anketu mezi obyvateli vojenských újezdů Hradiště, Libavá a Boletice. Výsledky této ankety se odráží v návrzích na budoucí územně správní členění po změnách hranic vojenských újezdů.

 

Ve spolupráci se zástupci ministerstev vnitra a financí byl zpracován samotný návrh zákona o změně hranic vojenských újezdů. Jeho podstatou jsou mimo jiné opatření ke vzniku nových obcí. A to včetně způsobu předání majetku a stanovení přechodného období, kdy činnosti k zabezpečení potřeb obyvatel budou po dobu 8 měsíců po vzniku obcí vykonávat jako doposud újezdní úřady a další složky Ministerstva obrany.

 

Celkem by na stávajícím území vojenských újezdů mělo vzniknout šest nových obcí, a to ve vyčleňovaných částech vojenských újezdů Boletice, Hradiště a Libavá. Návrh zákona zároveň počítá s úplným zrušením vojenského újezdu Brdy do začátku roku 2016.

 

Hlavní změnou navrženou v novele branného zákona je možnost zahájit povinný nábor odvedenců ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu. Umožnit má v případě nutnosti především nábor civilních specialistů, kteří v řadách armády chybí.

 

„Současná právní úprava a mírové početní stavy armády nedávají dostatečnou záruku pro včasné plnění úkolů ozbrojených sil a spojeneckých závazků. Vojenská síla je přitom nezbytným prvkem nejen pro zajišťování obrany státu, ale i pro řešení krizových stavů,“ popisuje důvody změn zákonů náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel.

 

Ve vazbě na novelu branného zákona Ministerstvo obrany předložilo také návrh Zákona o vojácích v záloze. Ten má především upevnit vazby mezi resortem obrany a vojáky v aktivní záloze, upravit systém jejich výcviku a vytvořit možnost nasadit tyto vojáky k plnění úkolů ozbrojených sil i v době míru, a to jak na území ČR, tak v zahraničí.

 

Větším využitím aktivních záloh armáda uspoří nemalé finanční prostředky, protože v mírové době náklady na jednoho vojáka v aktivní záloze jsou zhruba 70 000 Kč ročně, zatímco jeden profesionální voják vyjde stát na půl milionu korun za rok.

 

Více vojáků je potřeba jen v krizových situacích, které přicházejí jednou za čas, a pro stát tak není efektivní držet pro tuto potřebu o 10 až 20 procent větší profesionální armádu.

 

Rozšíří se také možnost využití odborníků z různých oblastí, kteří o službu v profesionální armádě nemají zájem, ovšem působením v aktivní záloze se na úkolech armády podílet chtějí. Své schopnosti navíc rozvíjejí bez nutnosti investic ze strany armády ve svých civilních zaměstnáních.

 

Návrh zákona předpokládá zvýšení odměny vojáků v aktivní záloze ze současných 500 Kč na 1 000 Kč měsíčně. Studentům vysokých škol, kteří požádají o zařazení do aktivní zálohy, bude přiznána motivační odměna ve výši 10 000 Kč za semestr.

 

„Jde o perspektivní skupinu, která věkem a zdravotním stavem nejlépe odpovídá potřebám aktivních záloh, tudíž máme logickou snahu více podpořit zájem této skupiny o zařazení do aktivní zálohy,“ říká ministr obrany Vlastimil Picek.

 

Zaměstnavatelům vojáků v aktivní záloze bude po dobu výkonu vojenské činné služby, tedy například po dobu, kterou stráví voják v aktivní záloze na vojenském cvičení, vyplácena finanční náhrada ve výši průměrného hrubého měsíčního platu stanoveného Českým statistickým úřadem. A to ve výši 100 % v případě, že se jedná o neplánovaný výkon vojenské činné služby, a ve výši 2/3 v případě plánovaného výkonu vojenské činné služby.

 

Povinnost sloužit v záloze budou mít navíc i vojáci, kteří odešli do civilu, a to po dobu pěti let od ukončení aktivní služby.

 

Všechny dokumenty, které dnes schválila vláda, ještě musí projednat Sněmovna a Senát.

 

Převzato z army.cz