Vojenská přísaha, která předznamenala vznik Československa

Autor: redakce (ob)

Před 107 lety složilo 6 tisíc čs. legionářů v Darney slavnostní přísahu. Osobně se jí účastnil i francouzský prezident Raymond Poincaré, aby 21. československému střeleckému pluku předal plukovní prapor. Při této příležitosti poprvé veřejně zaznělo francouzské uznání práva Čechoslováků na samostatný stát. Významný moment, který předznamenal jeho vznik 28. října 1918, si dnes na památném místě připomněli také představitelé resortu obrany.

 

Na místě, kde dnes stojí památník, odpřisáhli nastoupení čs. legionáři věrnost zemi, která tehdy existovala jen v jejich snech. Stalo se tak 30. června 1918 a aktu se zúčastnil také tajemník Československé národní rady v Paříži Edvard Beneš.

„Byla to právě Francie, která u spojenců prosadila myšlenku na vznik Československa. A byli to francouzští generálové, kteří pomáhali budovat prvorepublikovou armádu. Ostatně prvním náčelníkem čs. Generálního štábu se stal francouzský generál Maurice Pellé. Za tuto pomoc a solidaritu jsme Francii dodnes vděčni,“ uvedla vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce MO Radka Konderlová, která položila věnec k památníku spolu s velvyslancem ve Francii Jaroslavem Kurfürstem a přidělencem obrany Jaroslavem Peterem.

Českoslovenští legionáři se o uznání samostatného státu významně přičinili: po boku spojenců jich téměř 100 tisíc bojovalo ve Francii, Rusku a Itálii. V zemi galského kohouta tvořili základ čs. legií vojáci, kteří přijeli transporty z Ruska. Doplnili je bývalí čeští a slovenští zajatci ze Srbska či Rumunska. Stovky dobrovolníků připluly také z USA či Austrálie. Celkem šlo o deset tisíc československých dobrovolníků. Ihned po přísaze v Darney vojáci odjeli na frontu, kde se zapojili do velmi tvrdých střetů – k nejvýznamnějším patří bitva u Terronu a Vouziers ještě na konci října 1918.

Prezident Poincaré předal nastoupeným vojákům prapor 21. československého střeleckého pluku (autora Františka Kupky, malíře a legionáře), který symbolizoval uznání práva Čechů a Slováků na samostatnost a vlastní stát. Co tomuto zásadnímu momentu předcházelo? Dekret o zřízení autonomní čs. armády podepsal francouzský prezident Poincaré už v prosinci 1917. Píše se v něm mj.: Čechoslováci, organizovaní v autonomní armádu a uznávající z vojenského hlediska nejvyšší autoritu vrchního velení francouzského, budou pod vlastním praporem bojovati proti ústředním mocnostem.

„Umožnili tak vznik armádních jednotek státu, který ještě neexistoval, což byla pro naše politiky velice významná událost,“ komentuje ji Karel Straka z Vojenského historického ústavu Praha. „V Darney bylo poprvé oznámeno, že francouzská vláda uznává právo Čechoslováků na samostatný stát. Francouzská vláda také uznala Československou národní radu v Paříži za základ příští československé vlády,“ dodává. Díky této úzké spolupráci pak bylo logické, že po vyhlášení státu to byla právě Francie, na níž jsme se obrátili s žádostí o pomoc při budování samostatné československé armády a jejích velících struktur.

30. červen 1918 je pro náš stát a jeho armádu natolik významnou událostí, že jej jako Den ozbrojených sil svým rozkazem ustanovil prezident republiky Václav Havel 7. února 2002.

Převzato z mocr.mo.gov.cz