Výstava "V zákopech první světové války" bude v armádním muzeu otevřena již za několik dní

Jedním z nejvýznamnějších počinů připomínajících v letošním roce 100 let od vypuknutí první světové války je výstava "V zákopech první světové války". Expozici připravil Vojenský historický ústav Praha v Armádním muzeu Žižkov a od 25. června 2014 bude také otevřena veřejnosti.

Reprezentativní výstava je součástí projektu Velká válka 1914 – 1918, na kterém se podílí celkem devět pamětových institucí České republiky.

„Jedná se o expozici, která je stěžejním a originálním příspěvkem Vojenského historického ústavu Praha do celého souboru akcí a událostí projektu Velká válka. Jde také o naši nejvýznamnější aktivitu v letošním roce,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plukovník Aleš Knížek.

Výstava si klade za cíl ukázat konflikt z pohledu těch, kteří jím byli zasaženi přímo a nejvíce – tedy z pohledu obyčejných vojáků, ať už byli na straně Rakouska-Uherska či vítězných států. Na osudech několika z nich bude válka prezentována jako událost, která, ačkoliv byla vnímána každým z nich různě, je všechny navždy poznamenala.

„Základním myšlenkovým leitmotivem výstavy je usmíření,“ charakterizuje ideu plukovník Michal Burian, ředitel Odboru muzeí VHÚ. „Všichni vojáci prošli peklem zákopů, a pokud přežili, vraceli se domů s nadějí na život v míru. V tom mezi nimi nebyl rozdíl. Návštěvník proto bude procházet válkou spolu s vojáky v rakousko-uherských stejnokrojích a stejně tak s Čechy-legionáři v ruských a francouzských uniformách.“

Hlavním výstavním motivem je vlak. Fenomén železnice se ukázal v tomto konfliktu jako zásadní. Vlak odvážel po celou dobu konfliktu mobilizované vojáky na frontu, vlakem se vraceli vojáci po letech bojů do svých domovů. Současně při nebezpečí průlomu vlastní obrany umožnila železnice rychle soustředit posily a přehradit postup nepřítele.

Vlak je nerozlučně spjat s anabází čs. legií v Rusku. Cestu, při níž se legionáři probíjeli nekonečnými pláněmi, trávili legionáři ve speciálně upravených vagonech, které se na dlouhé týdny staly jejich domovem i obávanou údernou silou. A v neposlední řadě odvážel salónní vůz následníka trůnu Františka Ferdinanda v červnu 1914 do Sarajeva a zároveň přeneseně Evropu do války. Ta skončila v Compiegne 11. listopadu 1918 taktéž v železničním salónním voze, v němž francouzský maršál Ferdinand Foch nadiktoval představitelům poraženého Německa podmínky příměří. A jsou to právě stylizované vagony, které ohraničují největší část výstavy věnovanou „novým zbraním“.

Kolekce stejnokrojů a zbraní Františka Ferdinanda d´Este

Ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha se nachází největší dochovaná kolekce stejnokrojů a pobočních zbraní arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. To nejlepší z ní je prezentováno v úvodní části výstavy, v níž návštěvník vstupuje do světa Belle Époque. Na stylizované pražské ulici se setká s tehdejší společností, která jej vtáhne do děje výstavy – vše je umocněno dobovými filmovými a fotografickými záběry. Filmové prvky jsou využity v celé výstavě ještě několikrát a jsou působivým oživením.

Z ulice projde návštěvník do místnosti té nejvyšší společenské vrstvy. Zde jsou exkluzivně vystaveny nejkrásnější exponáty kolekce Františka Ferdinanda d’Este, která přibližuje mocenskou elitu té doby. Z jeho pobočních zbraní to jsou především bohatě zdobené šavle – rakousko-uherská šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1861, dále šavle pro důstojníky námořnictva vzor 1850/71 nebo šavle pro důstojníky jezdectva. Z palných zbraní Františka Ferdinanda d’Este jsou vystaveny zavedené vzory armádních pušek nejen z výzbroje monarchie, ale také řady jiných evropských zemí.

Sbírku stejnokrojů Františka Ferdinanda lze rozdělit do několika skupin. Nejpočetnější jsou stejnokroje čestného majitele pluků s hodností plukovníka, dále generálské a admirálské se skutečně dosaženými hodnostmi a poměrně kuriózní stejnokroj majitele „darovaného“ ruského pluku.

Zbraně první světové války

Návštěvníkům jsou představeny originální exponáty ze sbírek VHÚ, mezi nimi i takové, které byly dlouho uloženy v depozitářích. Jeden z nejzajímavějších je 75mm tankový kanon vzor 16. Byl lafetován v korbě tanku Schneider C.A.1 (Char ďassault), který vznikl původně jako obrněný pásový tahač určený k tažení saní přes německé zákopy na západní frontě.

Představeny jsou také zbraně z největší zbrojovky habsburské monarchie – plzeňské Škodovky. Ta se na počátku 20. století proslavila ve světě horskými děly. Vystavený 75mm horský kanon vzor 07, jehož vývoj byl zahájen v 90. letech 19. století, se stal východiskem vývojové řady vedoucí k světově proslulému 7,5cm horskému kanonu vzor 15, jenž byl vyvážen do celé řady zemí a používal se ještě během 2. světové války. Na výstavě budou zastoupeny i škodovácké minomety - minomet jako dělostřelecká zbraň dostal během 1. světové války nový rozměr a z pevnostní zbraně se stal důležitým palebným podpůrným prostředkem pěchoty.

Jedním z významných symbolů války se stal kulomet. Byl sestrojen již v 80. letech 19. století, svoji plnou sílu ukázal během 1. světové války. Kromě již známých kulometů ze stálé expozice v Armádním muzeu Žižkov uvidí návštěvník například britský, vodou chlazený těžký kulomet Maxim-Nordenfelt M 1895 ráže 7,62 mm Mosin. Dalším exponátem je francouzský těžký kulomet St. Etienne Mle. 1907 T ráže 8 mm Lebel.

Jednou ze zbraní, jimž dala 1. světová válka možnost poprvé vyniknout, bylo letectvo. Na výstavě je tak představen originální letoun Hansa-Brandenburg ze sbírek Národního technického muzea. Jde o původní dochované části stíhacího letounu Br D.I (Kampf Doppeldecker), který vyvinula německá firma Hansa und Brandenburgische Flugzeugwerke pro rakousko-uherskou Luftfahrtruppe v roce 1916.

Ani artefakty chemické války nemohou chybět. Vystavené ochranné masky z Německa, Rakouska-Uherska, Francie, Velké Británie a Ruska dokládají počáteční rozdílný přístup k ochraně vojáků i její rychlé zlepšování. Ukázány jsou i plamenomety italské a francouzské provenience. Podobně může návštěvník porovnat prvoválečnou spojovací techniku Francie, Rakouska-Uherska či Německa.

Finální část výstavy a další zajímavosti

Stejně exkluzivně jako úvod výstavy je pojednána i závěrečná část, jež je věnována nové mocenské elitě představující samostatné Československo. Jsou zde vystaveny exponáty připomínající prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika, francouzských generálů Louise-Eugèna Fauchera, Maurice Pellého, československých generálů Rudolfa Medka, Aloise Eliáše či Karla Klapálka.

Na výstavě nechybí ani nejcennější prapory z vexilologické sbírky VHÚ Praha, například originální prapory legionářských pluků z francouzského, ruského či italského bojiště. K nejcennějším patří prapor české družiny, prapor 22. střeleckého pluku ve Francii či prapor proslulého úderného praporu čs. vojska na Rusi.

Výstava se pokouší přinést návštěvníkovi také témata, která jsou málo diskutovaná či nejsou zcela jasně zodpovězená. Mezi ně patří návraty vojáků domů a s tím spojené problémy, připomínání 1. světové války, otázky viny za válku i nástupu druhého světového válečného konfliktu.

• Více informací o aktivitách Vojenského historického ústavu Praha naleznete na www.vhu.cz

Převzato z army.cz