Zvládli jsme strategický šok, teď se vraťme k našim hlavním úkolům

Autor: redakce army.cz

„Dobrá práce, děkuju všem!“ Tak zahájil náčelník Generální štábu AČR armádní generál Aleš Opata velitelské shromáždění AČR. Setkání velitelů k vyhodnocení uplynulého roku se za běžných okolností koná vždy koncem února. Kvůli epidemiologickým opatřením se odložilo až na 11. května. Část velení armády se osobně zúčastnila jednání na hlavním sále Ministerstva obrany. Ostatní účastníci sledovali jednotlivé doklady formou videokonference na Generálním štábu v Praze a Velitelství pozemních sil v Olomouci.

Přinášíme vám úryvky z projevu generála Opaty:

 

Vojáci,

vítám vás na velitelském shromáždění! Vyhodnotíme rok 2020, který byl složitý a dlouhý. Já budu jasný a stručný: Dobrá práce, děkuju všem!

Pandemická krize ukázala, co všechno dokážeme. Zapojili se všichni, do posledního vojáka. Odmakali jsme to nonstop a nikdo si nestěžoval. Byli jsme do 24 hodin na hranicích, když to bylo potřeba. Poskytli jsme hektolitry paliva, statisíce hodin práce, stovky milionů za materiál. Pomáhali jsme v domovech sociální péče slabým a ohroženým. Pomáhali jsme v civilu jako dobrovolníci, stejně jako vojáci v aktivní záloze. Navíc jsme ukázali, že jsme armáda bojovníků i odborníků.

Všem děkuju za disciplínu, nasazení a profesionalitu. Máte můj hluboký respekt! Jsme vojáci. Výdrž a odolnost máme v DNA. Dokázali jsme se přizpůsobit a zareagovat na každou situaci. Teď se ale musíme okamžitě vrátit ke svojí hlavní práci. A to je výcvik, příprava a modernizace armády.

Z covidové krize jsme si odnesli jedno systémové ponaučení: co to je a co dokáže způsobit strategický šok. Je to přesně ta věc, na kterou se teoreticky připravujeme, trénujeme, mluvíme o ní, ale nikdo ji nikdy neviděl. Neví se, kdy a jak přijde.

Strategický šok nastane náhle a bez varování. Má globální efekt a zásadním způsobem naruší náš způsob života. Změní světové záležitosti a východiska, na kterých je založená politika, plány a strategie. Zjednodušeně řečeno: strategický šok vykolejí celé státy z jejich současného kurzu. Slabší státy mohou kolabovat a ty silné krvácet.

Covidová krize potvrdila, že armáda je jediná organizace, cvičená právě na podobnou situaci. Od toho tady je. Vojáky tak můžete poslat do nemocnic, na odběrová místa, postavit navolávací nebo datové centrum.

Armáda a každý voják vždy půjde pomáhat, když se řeší povodně nebo jakákoli jiná krize. Nemělo by se ovšem zapomínat, že na to armáda primárně není určená. Zájmem státu musí být, aby jeho armáda uměla na strategický šok reagovat. Protože nikdo nevíme, jak bude ten příští vypadat.

Co z toho vyplývá do budoucna pro vás, velitele? Během krize jste na vlastní kůži zažili, že armáda nejlépe funguje, když vojáci perfektně znají a mají procvičené operační postupy. Je naprosto nutné předvídat vývoj. Tyto vlastnosti nám pomohly k tomu, že naše reakce byla rychlá a profesionální.

Loňský rok jsme ale nežili jenom covidem. Také v běžném provozu to byla dobrá práce! Všechny zahraniční operace běží bez problémů. V Mali jsme to zvládli navzdory těžkým podmínkám, Covidu a převratu. Stejně dobře fungoval přesun techniky na Balt, Takuba běží dobře.

Pořád platí mých pět priorit. Nový systém velení a řízení jsme prověřili naostro, nové schopnosti šlapou podle plánu. Celkem slušně se daří naplňovat projekty rychlého dopadu a solidní výsledky máme při modernizaci. Ne všechno ale běží dostatečně rychle. Absolutní důraz kladu na pořízení pásových BVP, Shoradů a děl. V tom nepolevím a nikdy to nevzdám. Vojáci zkrátka musejí dostat novou techniku a já budu dál vyvíjet maximální tlak, abychom na to měli prostředky.

Nikomu z vás nemusím vysvětlovat, že stará bevka patří do šrotu. Doufám, že jste viděli při nedávném konfliktu v Náhorním Karabachu, jak tyto zastaralé mašiny dopadly, když obránci neměli protivzdušnou obranu, ztratili kontrolu nad vzdušným prostorem, měli zastaralé prostředky elektronického boje. Tady se ukazuje, jak je celý systém provázaný a jedno bez druhého nemůže existovat. Nechceme být takto zranitelní, to nesmíme dopustit.

Ještě jednou zdůrazňuju, že modernizace je alfa a omega budoucnosti armády, tato cesta je správná. Neuhneme! Musíme do armády vdechnout akceschopnost. Zrovna před pár dny jsme to mohli probrat s šéfem Vojenského výboru NATO maršálem Peachem. Říkal mně, že se konečně přestalo žvanit a začalo se na tom dělat. Vidím to stejně.

Techniku ale nestačí jenom nakupovat. Není nic horšího, než nová technika ve skladech. To nechci a nedovolím. Naprosto zásadní je, aby se s ní cvičilo, pracovalo a jezdilo do misí. Techniku nemáme na výstavy, musíme ji používat. Takže kladu důraz na implementační plány, zavádění techniky, školení vojáků, školení obsluhy, cvičení. Začněte se připravovat na novou techniku už teď! Taktické postupy se budou měnit, využití zbraní bude jiné, změní se bojová příprava. Musíme mentálně a psychicky přijmout tuto změnu. A to hned.

Armáda byla během krize vidět a získala si sympatie veřejnosti. Vyzkoušeli jsme si, jaké postupy fungují. Budoucnost vidím optimisticky! Musíme toho využít naplno.

Převzato z army.cz