Povinnou vojnu zavádět nebudeme

Nedávné diskuse v médiích točící se okolo novely branného zákona vyvolaly časté úvahy o znovuzavedení základní vojenské služby tak, jak ji známe z dřívějších dob. Na ministerstvo přišla spousta dotazů od občanů, kteří se ptají třeba na to, jestli odvedeme jejich syny. Jak budou splácet hypotéku, když budou muset na vojnu. Je velmi dobře, že otázce obrany České republiky a naší armády veřejnost věnuje značnou pozornost. Bohužel to s sebou nese i riziko vzniku celé řady fám a mýtů, které nejsou pravdivé. A znovuzavedení povinných odvodů je jedním z příkladů. V běžném mírovém stavu se totiž s pravidelnými odvody nepočítá.

Předně stojí za to připomenout, že branná povinnost zrušena nikdy nebyla a v případě přímého válečného ohrožení bude nezbytné k ní v nějaké míře přistoupit. Slouží totiž k ochraně nás všech. Novela branného zákona je ale jen cestou, jak zefektivnit přípravu státu na tak nepravděpodobnou situaci, jakou se dnes válečný konflikt zdá být.

Podle dosavadních zákonů je totiž doplňování armády možné až ve chvíli, kdy vláda vyhlásí tzv. stav ohrožení státu. První odvedení občané by ale byli k dispozici zhruba až za 72 dnů. Následně by musel proběhnout ještě jejich výcvik. Ten přitom může trvat od tří do šesti měsíců. A je zřejmé, že to je až příliš dlouhá časová prodleva.

Připomeňme si, že stávající zákon vznikal v době,kdyjsme všichni žili v iluzi dokonalého a navždy trvajícího míru. Takzvaný „konec dějin“ se zdál na dosah.

Dnes říkáme, že jsme čerpali „mírové dividendy“. Ty jsou však dávno spotřebovány. Nebývalá rychlost vypuknutí krize na Ukrajině nebo bleskový postup islamistů v Iráku jasně ukazují, že uvažovat o doplňování armády v řádech měsíců znamená budovat „postkonfliktní“ armádu. Stávající právní úprava by nám totiž jednoduše nedovolila včas do boje zasáhnout a účinně se bránit.

Proto novela branného zákona, kterou projedná vláda z podnětu ministerstva obrany v druhé polovině letošního roku, obsahuje možnost zahájit odvodní řízení ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu. K tomuto kroku by se přikročilo v případě, že bude mít vláda závažné indicie o reálné hrozbě pro naši zemi a naše občany. Vláda má totiž ze zákona povinnost sledovat, vyhodnocovat a zajišťovat obranu republiky. Novela jí má pomoci v tomto smyslu především zařídit nábor civilních specialistů, kteří v řadách armády chybějí. Zároveň s legislativními změnami probíhá v rámci armády celá řada procesů, které mají za úkol posílit obranyschopnost země. Nedávná úspěšná certifikace brigádního úkolového uskupení pro ty nejintenzivnější bojové operace NATO ukazuje, že česká armáda svůj podíl na zajištění obrany státu plní důsledně. Obrana vlasti však není jen úkolem armády. Tuto čestnou povinnost přece sdílíme všichni – vláda i občané. Nejvnitřnější smysl branného zákona tak vidím především v tom, že jím vláda dává občanům možnost připravit se efektivně na obranu svých domovů, rodin a životů. Nejlépe to jistě vystihuje citát George Washingtona: „Být připraven na válku je nejúčinnější způsob, jak uchovat mír.“

Převzato z army.cz