Parlament schválil mandát pro působení vojáků v zahraničních misích

V pátek 31. října schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh k působení sil a prostředků ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017. Senát stejný materiál schválil 23. října.

Parlamentem schválený návrh je výsledkem úzké koordinace mezi resorty obrany a zahraničí, což zajišťuje vyvážení ambicí zahraniční politiky ČR s jejími vojenskými a ekonomickými schopnostmi a možnostmi.

Materiál stanovuje mandát pro působení sil a prostředků ministerstva obrany v celkem devíti operacích NATO, Evropské unie a MFO (Multinational Force and Observers) v Evropě, Asii a Africe, a to v celkovém počtu do 664 osob v roce 2015 a do 739 osob v roce 2016.

Zároveň poskytuje vládě ČR prostor k rozhodnutí o případné účasti českých vojáků v některé z dalších operací mezinárodních organizací, například v neklidné oblasti Afriky a Blízkého východu, předběžně v počtu do 150 vojáků. To vládě umožní rychle reagovat na případnou krizovou situaci. O svém rozhodnutí vláda bezodkladně informuje obě parlamentní komory. Pokud by nasazení českých vojáků v nové misi mělo trvat déle než dva měsíce, bude i toto nasazení podléhat schválení Parlamentem ČR.

Prioritním pro českou armádu i v příštích dvou letech zůstává působení v Afghánistánu, kde čeští vojáci budou pokračovat ve výcviku příslušníků Afghánské národní armády a národní policie a nadále se budou podílet i na ochraně spojeneckých sil. V zemi tak bude v roce 2015 v rámci výcvikové, poradenské a asistenční operace NATO s názvem Resolute Support působit do 310 příslušníků AČR. Čeští vojáci zůstávají také na Balkáně, konkrétně v Kosovu a Bosně a Hercegovině, nově v počtu do 20 vojáků.

Schválený mandát prodlužuje i nasazení AČR v operaci MFO na Sinajském poloostrově v počtu do 20 vojáků a ve výcvikové misi Evropské unie v Malijské republice v celkovém počtu do 50 osob. Čeští vojáci zůstanou i na velitelství operace EU NAVFOR ATALANTA, kde působí tři příslušníci AČR.

Předpokládá se, že v roce 2016 se Vzdušné síly AČR již počtvrté zapojí do ochrany vzdušného prostoru některé ze členských zemí NATO, které nedisponují stíhacím letectvem. Tento úkol bude plnit létající a pozemní personál vzdušných sil v celkovém počtu do 75 osob se čtyřmi letouny JAS 39 Gripen po dobu čtyř měsíců.

V první polovině roku 2016 bude až 950 vojáků připraveno k nasazení v rámci Bojového uskupení EU (EU BG), které pod vedením Polska vytvoří země Visegrádské skupiny. Ve druhé polovině stejného roku se 250 českých vojáků společně s kolegy z Chorvatska, Irska, Lucemburska, Nizozemska a Rakouska zapojí do Bojového uskupení EU pod vedením Německa.

Ve prospěch Sil rychlé reakce NATO (NRF) AČR vyčlení v příštím roce až 1500 osob a v roce 2016 do 452 vojáků. AČR se nadále bude podílet i na opatřeních NATO přijímaných v souvislosti s krizí na Ukrajině. Jedním z konkrétních opatření bude i vojenský příspěvek ČR do nově vytvářených Sil velmi vysoké pohotovosti NATO (Very High Readiness Joint Task Force, VJTF). O případném vyslání jednotek AČR do konkrétní operace Sil rychlé reakce NATO či EU bude rozhodovat vláda, která by neprodleně informovala obě komory Parlamentu ČR.

Působení sil a prostředků resortu obrany v zahraničních operacích bude kromě případného nasazení v rámci bojových uskupení EU či Sil rychlé reakce NATO hrazeno z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany v předpokládané výši 1,47 mld. Kč v roce 2015 a 1,71 mld. Kč v roce 2016.

Převzato z army.cz