Poslanci podpořili větší zapojení občanů na obraně státu

V rámci projednávání uvedených návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně ČR se znění některých ustanovení změnilo. Stalo se tak ale po dohodě s Ministerstvem obrany tak, a to způsobem zachovávajícím účel navrhovaných úprav, a to včetně navýšení množství vycvičených vojáků v záloze, a tím také zvýšení obranyschopnosti ČR.

„Já si dovoluji říct, že schválení branné legislativy, těch třech zákonů, bylo jedním z nejdůležitějších úkolů, které přede mnou na ministerstvu stály, a jsem rád, že zhruba v polovině mandátu této vlády mohu říci, že tento úkol byl splněn,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický v Poslanecké sněmovně a dodal, že změny legislativy reagují na potřeby naší armády i v kontextu bezpečnostní situace a zpřesňují úlohu aktivní zálohy.

Ministerstvo obrany ustoupilo od záměru zavést plošnou odvodní povinnost pro všechny občany v mírovém stavu. Občané dostanou možnost dobrovolně se účastnit vojenského cvičení, aniž by se stali vojáky z povolání nebo vojáky v aktivní záloze. Takovéto dobrovolné cvičení může být vykonáno v celkové délce do 12 týdnů a v rámci něj projde občan komplexním základním výcvikem v délce 6 týdnů, a to se stejným zaměřením, jako je základní výcvik vojáků z povolání.

Zvýší se odměny pro příslušníky aktivních záloh a další benefity

Povinnost aktivně zapojit se do činnosti aktivní zálohy po skončení služebního poměru budou mít všichni vojáci z povolání, kteří vstoupí do armády po nabytí účinnosti novely branného zákona. O jejich zařazení rozhodne ředitel příslušného krajského vojenského velitelství, a to do dvou let po jejich odchodu do civilu.

Poslanci se s Ministerstvem obrany rovněž shodli na tom, že je třeba občany více motivovat, aby vstupovali do aktivní zálohy. Proto je v zákoně o službě vojáků v záloze navrhováno, aby se zvýšila nejen roční odměna za službu v aktivní záloze, ale vojákům v ní zařazeným se přiznávají také některé nové benefity, jež je přibližují  benefitům určeným vojákům z povolání (např. služné odpovídá služebnímu tarifu vojáka z povolání ve stejné hodnosti, nadstandardní zdravotní péče). Nově je koncipována i finanční podpora zaměstnavatelů.

„Počítáme s tím, že i díky nové legislativě se nám nejpozději do roku 2025 podaří naplnit tabulkové počty příslušníků aktivní zálohy v počtu 5 000 osob. Zároveň chceme jejich přípravu výrazně zintenzivnit,“ uvedl náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Josef Bečvář a dodal, že již příští rok na jaře se všechny pěší roty, což bude na 1 050 příslušníků AZ, zapojí do společného cvičení Hradba 2016 i dalších výcvikových aktivit.

Větší zapojení záložáků do činnosti armády

Novela branného zákona přitom počítá s možností, že by příslušníci aktivních záloh nejen připravovali k plnění úkolů ozbrojených sil formou vojenského cvičení, ale v případě potřeby se podíleli také na některých úkolech Armády ČR, a to nejen doma, ale také v zahraničí. Pokud by se vojáci v aktivní záloze měli účastnit operačního nasazení v zahraničí, bude to možné jen s jejich výslovným souhlasem.

Vedle změny branného zákona a zákona o službě vojáků v záloze poslanci rovněž podpořili i novelu zákona o ozbrojených silách, který zákon více přibližuje potřebám praxe.

Nyní budou uvedené návrhy zákonů předány k dalšímu projednání Senátu Parlamentu České republiky.

Převzato z army.cz