Mojí prioritou jsou lidé, říká nový vrchní praporčík Armády České republiky nadpraporčík Peter Smik

Autor: Jana Deckerová

Ve středu 12. června se ve Slavnostní síni Národního památníku na Vítkově uskutečnil slavnostní nástup u příležitosti předání funkce vrchního praporčíka české armády. Dosavadního vrchního praporčíka štábního praporčíka Petra Seiferta po osmi letech působení ve funkci střídá dvaatřicetiletý nadpraporčík Peter Smik z 601. skupiny Speciálních sil Armády ČR.

„Mojí prioritou jsou lidé a všichni vojáci do posledního vojína,“ řekl při svém uvedení do funkce nový vrchní praporčík nadpraporčík Peter Smik. „Jsem zvyklý bojovat a tvrdě pracovat. Práce u Speciálních sil mě naučila překonávat překážky a nalézat konstruktivní řešení. Jsem hrdý na svůj červený baret a jsem také hrdý na to, že jsem se vždy mohl učit od těch nejlepších. Naučili mne tomu, že týmová souhra, důvěra mezi velením a podřízenými a především přímá komunikace, jsou základem úspěchu,“ řekl nadpraporčík Smik.

V jeho projevu nechybělo ani poděkování jeho předchůdci, štábnímu praporčíkovi Petru Seifertovi, jež stál v čele všech vrchních praporčíků české armády osm let, a který nyní, po pětadvaceti letech aktivní služby v Armádě České republiky, odchází do zálohy.

Vrchní praporčíci stojí za mnoha úspěšnými projekty

„Jak všichni víte, vrchní praporčíci mají za povinnost navrhovat změny zavedených předpisů, postupů a vnitřních pravidel, když jejich aplikace je překážkou pro splnění poslání a úkolů jednotky,“ uvedl v projevu štábní praporčík Petr Seifert a připomněl jen namátkou několik úspěšných projektů. Mezi nimi například zmínil vznik tzv. praporčické školy a převzetí odpovědnosti za kariérní přípravu poddůstojníků a praporčíků, opětovné zavedení kariérového vzdělávání pro vyšší praporčíky, implementaci NATO kurikula pro přípravu poddůstojníků a praporčíků do systému kariérové přípravy nebo nastavení systemizace poddůstojníků a praporčíků.

„Když se rozhlédnu po sále, mohu říci, že znám každou vojenskou tvář a s každým z vás mám nějaký společný příběh z různých fází mého vojenského života,“ konstatoval Petr Seifert. „Vám všem děkuji za čas, který jste mi věnovali při naší společné vojenské službě, ale i za vaši ochotu mi naslouchat, i když – dnes připouštím, - že to mnohokrát nebylo pro vás jednoduché. Ale chci vám závěrem říci a vzkázat, buďme hrdí na to, co se nám podařilo a daří, protože si vůbec nestojíme špatně.“

Vrchní praporčíci jsou důležitým partnerem každého velitele

„Jako velitel jsem na mnoha funkcích s vrchními praporčíky spolupracoval,“ konstatoval náčelník GŠ armádní generál Aleš Opata a zdůraznil, že tyto vojáky vždy považoval za své parťáky a nikdy je nepovažoval za „bonzáky“, a jejich názory byly pro jeho následná rozhodnutí vždy důležitým faktorem. „Do této funkce jsem si vybral Petera Smika, protože jeho dosavadní schopnosti jsou pro mě garancí, že všechno bude fungovat stejně dobře jako dosud.“

Generál Opata ocenil i osmiletou práci končícího vrchního praporčíka štábního praporčíka Petra Seiferta. „Díky za tvoji práci pro armádu, odvedl jsi velký kus práce. Vždy jsem si cenil tvých názorů a způsobu tvé práce. Schopných lidí se naše armáda nezbavuje. Naopak chceme, aby zůstávali. Věřím, že tvé schopnosti ještě naše armáda využije a zůstaneš u nás v resortu,“ dodal.

Vojáci uctili památku padlých vojáků minutou ticha

Historicky prvního slavnostního nástupu u příležitosti předání funkce vrchního praporčíka české armády se ve Slavnostní síni Národního památníku na Vítkově zúčastnili vrchní praporčíci jednotlivých útvarů české armády, zástupci velení české armády a další významní hosté. Součástí slavnostního ceremoniálu bylo předání rotmistrovské šavle, kterou z rukou náčelníka GŠ AČR armádního generála Aleše Opaty převzal nadpraporčík Peter Smik.

Vojáci a všichni přítomní si také na památném Vítkově vyslechli promluvu hlavního kaplana Armády České republiky plukovníka gšt. Jaroslava Knichala, který závěrem svého vystoupení požádal všechny přítomné uctění památky padlých vojáků minutou ticha.

Převzato z army.cz