V ČR je sedm z osmi radarů MADR, posílí obranu České republiky i spojenců

Autor: redakce (ob)

První náměstek ministryně obrany František Šulc dnes v doprovodu prvního zástupce náčelníka generálního štábu generálporučíka Miroslava Hlaváče navštívil 7. radiotechnickou rotu v Hrušovanech a velitelství 4. brigády rychlého nasazení v Žatci. Hrušovanský útvar předvedl izraelský radiolokátor MADR, který nyní Armáda ČR zavádí do výzbroje. V Žatci se pak diskutovalo především o náboru personálu.

7. radiotechnická rota je jednou ze sedmi podobných, rozmístěných po celé ČR. Všechny spadají pod 26. pluk velení, řízení a průzkumu a jejich úkolem je nepřetržitě monitorovat vzdušnou situaci a neprodleně předávat potřebná data nadřízenému stupni 24 hodin denně. Tuto činnost obstarává směna, která je složená ze specialistů na oblast radiolokace, elektrotechniky, ale například i komunikačně-informatickou či kryptografickou.

Hrušovanský útvar od letošního května zavádí moderní 3D mobilní radiolokátory (MADR). Mezivládní česko-izraelskou smlouvu na pořízení osmi kusů těchto radarů podepsali 5. prosince 2019 tehdejší náměstek ministra obrany Filip Říha a ředitel agentury SIBAT brigádní generál v. v. Yair Kulas.

Nákup radarů, které jsou kompatibilní se systémy NATO a ve výzbroji nahradí zastaralou radiolokační techniku ruské provenience, je jedním z klíčových modernizačních projektů resortu obrany. Radar – pro ČR na podvozku Tatra 8x8 – armádě zajistí přehled o vzdušné situaci v malých a středních výškách do 3000 metrů.

„Jsem rád, že - byť s porodními bolestmi - se daří systém 3D radiolokátorů integrovat a zavádět do armády. Bohužel je to se zpožděním. Ukrajina jasně ukazuje význam protivzdušné obrany a tyto moderní systémy napomohou posílit obranu České republiky i spojenců,“ vyzdvihl náměstek Šulc. 

Radary i další vybavení hrušovanské roty jsou přísně střeženy, armáda ví proč. MADR je jedním z nejmodernějších existujících systémů, jenž je součástí proslulého izraelského systému protivzdušné a protiraketové obrany Iron Dome (Železná kopule). Kromě izraelské armády radar používají i další země, například Kanada. Radar je schopen detekovat klasické letouny, malorozměrné cíle (například drony), nízko i vysoko letící cíle a zároveň vidí i dělostřeleckou a minometnou munici. 

Vojskovými zkouškami prošel MADR letos v dubnu, v květnu je armáda začala přebírat. V tuto chvíli je u 26. pluku sedm radarů, osmý by měl dorazit letos v prosinci. Pět jich bude umístěno na stacionárních vojenských stanovištích pro integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Zbylé tři budou k dispozici pro ochranu strategických cílů a objektů důležitých pro obranu státu v rámci národního pohotovostního systému protivzdušné obrany ČR a pro nasazení v případě potřeby spojenců.

Žatec trápí odchody do civilu i k jiným útvarům

První náměstek ministryně obrany poté v doprovodu ředitele Agentury personalistiky AČR brigádního generála Vladimíra Studeného navštívil velení 4. brigády rychlého nasazení. Žatecký útvar je jedním ze dvou elitních vševojskových brigád a patří k páteřním složkám armády, bez nichž by ČR neměla šanci dostát svým závazkům vůči NATO. Brigáda je součástí Pozemních sil AČR a spadají pod ní tři prapory – 41. a 42. mechanizovaný a 44. lehký motorizovaný.

Jednotka se pravidelně účastní zahraničních misí – její vojáci působili na Balkáně, v Kuvajtu, Iráku, Afghánistánu, Litvě a Mali. Posledním bylo jejich nasazení na Slovensku, kde působili jako součást Mnohonárodního bojového uskupení NATO.

Žatecká brigáda čítá zhruba 2700 tabulkových míst, obsazeno je 1900, z toho 125 žen. Ačkoliv noví lidé přibývají, útvar neminuly náborové problémy. Celkem nyní nabízí k rekrutaci 349 volných míst, zbývající cca 450 plánuje naplnit z jiných útvarů.

„Situace na trhu práce je poměrně složitá, takže armáda - byť je dobrým zaměstnavatelem - musí být schopná lépe cílit nábor. Je proto například skvělé, že se rozjíždějí stipendia pro studenty, kteří chtějí nastoupit k útvaru. Kvůli tomu jsme vymysleli i virtuální náborové středisko, abychom přilákali především mladší generaci a zároveň zjednodušili administrativu pro vstup do armády, do aktivní zálohy, na doborovolné vojenské cvičení či do dobrovolného předurčení. Obecně je situace horší v Čechách než na Moravě, takže je nutné hledat neotřelé náborové metody,“ prohlásil první náměstek František Šulc.

Zvýšit nábor je armádní prioritou – do roku 2030 chce mít ve svých řadách 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc vojáků aktivní zálohy. Napomoci má nedávno spouštěné virtuální náborové středisko – www.doarmady.cz.

„Prapory 4. brigády rychlého nasazení patří mezi jedny z prioritně doplňovaných součástí AČR, přesto i ony musí čelit problému s odchody vojáků do civilu či přesuny k jiným útvarům, což snižuje jejich personální naplněnost,“ vysvětlila plukovnice gšt. Iva Bednářová, náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky AČR. Že je zřízení virtuálního náborového střediska krok správným směrem, podle ní dokládá zvýšený zájem potenciálních rekrutů: „Zatímco poslední týden před spuštěním nových webových stránek doarmady.cz se nám na webu kariera.army.cz zaregistrovalo 92 zájemců, týden poté už jich bylo 402. Zda jde o vážné zájemce, zjistíme, až když podají žádost o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, nicméně tento nárůst vnímáme velice pozitivně,“ konstatovala Bednářová.

Rekrutační cíl v tzv. „přímém náboru“, kdy uchazeči nastupují přímo po absolvování základní přípravy do jednotek, činí pro tento rok maximálně 1700 osob. V šesti nástupních termínech, přičemž poslední se uskutečnil 4. září, bylo doposud plánováno povolat 1200 nových vojáků. „Přijali jsme 1105 nováčků, což představuje splnění na 92 procent plánovaného cíle v tomto období," dodala Bednářová. Poslední nástupní termín letošního roku je naplánován na 1. listopadu a je stanoven na 500 osob.