Informační systém personalistiky
30. 10. 2023
Autor: redakce s využitím ČTK
Prezident Petr Pavel udělil u příležitosti státního svátku vzniku Československa vyznamenání 62 osobnostem. Je mezi nimi také řada vojáků.
- Karel Mareš, in memoriam
Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost)
Karel Mareš (3. listopadu 1898 - 18. června 1960) - Brigádní generál, vojenský pilot a první velitel 311. československé bombardovací perutě britského Královského letectva (RAF). Po maturitě na táborském gymnáziu vstoupil do rakousko-uherské armády a odjel na italskou frontu. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka. Leteckou kariéru zahájil v Olomouci, poté byl velitelem pilotní školy a velitelem letky a perutě v Praze. Po okupaci se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa. V roce 1940 se dostal do Anglie, kde se stal prvním velitelem 311. perutě RAF. Po osvobození působil jako velitel 1. letecké divize v Praze. V souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou byl i Mareš v roce 1948 ve vyšetřovací vazbě. Perzekvován byl i poté, co v listopadu 1949 na vlastní žádost odešel do výslužby a byl mu přiznán invalidní důchod. Musel odejít z Prahy, bydlení našel až v Kosově Hoře u Sedlčan, kde pracoval jako zemědělský dělník. V roce 1953 přišel i o vojenský invalidní důchod, zemřel předčasně ve věku 61 let. V plném rozsahu byl rehabilitován až v květnu 1990, kdy mu byla in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.
- František Pecháček, in memoriam
Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu)
František Pecháček (15. února 1896 - 3. února 1944) - Voják a sokolský cvičitel. V roce 1920 byl jako člen družstva gymnastů čtvrtý ve víceboji na olympijských hrách v Antverpách, o dva roky později se stal mistrem světa. Byl autorem nejslavnější sokolské sletové skladby Přísaha republice, kterou na X. všesokolského sletu v roce 1938 předvedlo na Strahovském stadionu 30.000 mužů jako demonstraci odhodlání národa bránit Československo. Po okupaci v březnu 1939 se stal zemským velitelem organizace Obec sokolská v odboji. Patřil mezi hlavní podporovatele vojáků, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V bytě Pecháčkových se dokonce ukrývali parašutisté, kteří na Heydricha v květnu 1942 zaútočili. Pecháček byl během heydrichiády zatčen, mučen a následně popraven v Mauthausenu.
- Milan Rastislav Štefánik, in memoriam
Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy (za vynikající zásluhy ve prospěch České republiky)
Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 - 4. května 1919) - Slovenský astronom a později francouzský generál. Po vypuknutí první světové války nastoupil k francouzskému letectvu (měl francouzské občanství), kvůli zdravotním problémům ale musel bojiště opustit a koncem roku 1915 se vrátil do Paříže. Tam se stal jedním z hlavním propagátorů myšlenky na ustavení nezávislého státu Čechů a Slováků, zapojil se do činnosti v orgánech budoucího státu. Štefánikovým vkladem byly mimo jiné jeho bohaté kontakty na francouzskou elitu vybudované v dobách jeho vědeckého a vojenského působení. Osobně se podílel na formování čs. legií v zahraničí. V první československé vládě se stal ministrem vojenství, avšak zahynul při letecké nehodě u Bratislavy ještě před převzetím úřadu.
- Josef Bernat, in memoriam
Medaile Za hrdinství (za hrdinství v boji)
Josef Bernat (21. srpna 1915 - 30. května 2000) - Vojenský pilot, člen 311. československé bombardovací perutě RAF. Absolvoval letecké učiliště v Prostějově. Po okupaci narukoval do cizinecké legie ve Francii, poté se dostal do Británie, kde absolvoval 39 náletů. V Británii také působil jako instruktor pilotáže a sloužil u dopravního letectva. Po návratu do Československa byl pilotem Československých aerolinií, v roce 1948 emigroval do Británie, kde až do roku 1970 působil v řadách RAF.
- Oldřich Doležal, in memoriam
Medaile Za hrdinství (za hrdinství v boji)
Oldřich Doležal (1. března 1912 - 28. listopadu 1983) - Vojenský pilot. Rodák z Ostravy se vycvičil radiotelegrafistou, v roce 1941 se v Británii přidal k RAF, kde absolvoval pilotní výcvik. Poté byl přidělen k 311. československé bombardovací peruti, kde sloužil na protiponorkových misích nad Biskajským zálivem. Jeho posádka dosáhla v prosinci 1943 jednoho z největších úspěchů čs. letců, když potopila německou loď Alsterufer, která vezla strategicky důležitý nálad wolframu. V roce 1944 se zúčastnil operace Overlord, tedy invaze v Normandii, a poté sloužil u dopravního letectva. Po válce nastoupil k Československým aeroliniím. V roce 1950 se podílel na koordinovaném únosu tří letadel vnitrostátních linek z Československa. Za tento čin byl v nepřítomnosti odsouzen k 25 letům vězení. Zemřel v roce 1983 v Británii.
Jiří Pavel Kafka
Medaile Za hrdinství (za hrdinství v boji)
Jiří Pavel Kafka (2. května 1924) - Poslední žijící český letec, který za druhé světové války působil v 311. československé bombardovací peruti RAF. V dětství se spolu se sourozenci dostal v rámci transportů zorganizovaných Nicolasem Wintonem do Británie. V roce 1942 vstoupil do armády. Nejprve sloužil v československé pozemní jednotce, prodělal základní výcvik a poté byl vybrán do RAF. Po válce se vrátil do Československa, v roce 1947 odešel znovu do Británie a žil tam s přestávkou v 60. letech, kdy pobýval v Izraeli, až do pádu komunistického režimu v Československu. Od roku 1990 žije v Praze.
- Stanislav Zimprich, in memoriam
Medaile Za hrdinství (za hrdinství v boji)
Stanislav Zimprich (3. března 1916 - 12. dubna 1942) - Vojenský pilot. Po absolvování obchodní akademie dobrovolně vstoupil do armády, vystudoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Po začátku okupace byl přijat do cizinecké legie, poté nastoupil jako pilot k 310. československé stíhací peruti RAF. Zapojil se do bitvy o Británii, kde slavil výrazné úspěchy - jeden nepřátelský letoun sestřelil jistě, čtyři pravděpodobně a jeden stroj poškodil. Zahynul při srážce se strojem pilota Stanislava Halamy během výcviku nedaleko Perranporthu.
- Josef Pešek, in memoriam
Medaile Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti obrany)
Josef Pešek (5. února 1884 - 16. května 1953) - Generál, legionář, člen protinacistické odbojové organizace Obrana národa. Za první světové války byl zajat na italské frontě, vstoupil do legií. V roce 1919 byl přijat do československé armády jako důstojník z povolání, o čtyři roky později byl jmenován generálem intendantstva. Za druhé světové války byl aktivní v odbojové činnosti. V roce 1949 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za špionáž a protistátní činnost na 12 let odnětí svobody, později byl degradován na vojína v záloze. Zemřel ve vězení v Leopoldově.
Převzato z army.cz