Informační systém personalistiky
15. 4. 2024
Autor: tiskové oddělení MO
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) týkající se ženijního vojska potvrdila, jak velkému nedostatku peněz musely Armáda ČR a Ministerstvo obrany ČR v posledních letech čelit. Vnitřní dluh je obrovský a týká se všech druhů vojsk, nejen ženijního. Zároveň kvůli nestabilitě rozpočtu bylo obtížné dlouhodobě plánovat. Potvrzuje se tak nutnost vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP a mít předvídatelný rozpočet ministerstva obrany. Kontrola NKÚ se týkala let 2018 až 2022, tedy většinově spadá do období předchozí vlády ministra obrany Lubomíra Metnara.
Vyjádření NKÚ, že mělo ministerstvo obrany v letech 2010 až 2022 k dispozici 3,5 miliardy korun na modernizaci ženijního vojska, je zavádějící. Tolik peněz reálně v rozpočtu na ženijní techniku vyčleněno nebylo. Byl pouze stanoven obecný rámec, který umožňoval finance v takové výši na požadovanou techniku uvolnit, což je zákonem požadovaný postup. Fakticky se ale kvůli nízkému rozpočtu muselo ministerstvo v uplynulých letech rozhodnout, které modernizační projekty dostanou přednost a které budou muset být odloženy. Pokud by peníze vložilo do modernizace ženijního vojska, muselo by je vzít z modernizace jiných částí armády. Priority, které projekty budou mít přednost, byly určeny v souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací. V této komplexnosti se NKÚ problematikou nezabývalo.
Mezi odloženými projekty byl i nákup plovoucích a doprovodných mostů. Nutností jejich modernizace si je vedení Armády ČR dlouhodobě vědomo. Pořízení je nyní naplánováno na roky 2025 až 2028, což je v souladu s nákupem hlavního bojového tanku, který je naplánován na léta 2027 až 2030. Odsunutí projektu z let 2020 až 2022 na pozdější dobu bylo způsobeno zmiňovaným nedostatkem peněz, kdy přednost dostaly jiné prioritní investice. Stejné důvody se týkaly i dalších projektů.
V souvislosti s nákupem dvou silničních válců ministerstvo obrany zásadně se závěry NKÚ nesouhlasí a bude čekat na výsledky daňového řízení. Vypsané podmínky výběrového řízení odpovídaly tomu, jak technicky komplikovanou věc ministerstvo obrany poptávalo. Při vypsání výběrového řízení postupovalo přesně tak, jak jej zákon o zadávání veřejných zakázek zavazuje. Pokud by byl zákon porušen, konstatovat to může pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo návazně správní soud.
Převzato z army.cz