Ministryně obrany vyznamenala tři desítky osobností in memoriam za boj proti nacismu

Autor: redakce (ob)

Za mimořádné činy v boji proti nacistickým okupantům dnes (8. 5. 2025) ministryně obrany vyznamenala in memoriam tři desítky osobností. Slavnostní setkání se uskutečnilo v Národním památníku na Vítkově a přihlížely mu představitelé státu, armády i diplomatického sboru. Ministryně Černochová rovněž přivítala starosty ukrajinských měst, spjatých s čs. vojenskou historií.

Předána byla vyznamenání Kříž obrany státu ministra obrany ČR i. m. a vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany ČR i. m.

Dělali, co je správné. Milovali svoji zemi

Ministryně obrany v projevu zavzpomínala na setkání s druhoválečnými veterány a pamětníky. „Když se s těmito lidmi bavíte, kde brali své odhodlání, odpověď je vždy prostá: ‚Dělali jsme to, co je správné… Neměli jsme co ztratit… Milovali jsme svou zemi.‘ (...) A když si kladu otázku, co udělat, aby se hrůzy světové války a její oběti nestaly jen kapitolou v učebnicích, docházím k závěru, že nejlepší cestou je přistupovat k věcem stejně jednoduše jako oni. Starat se o svou obranu a bezpečí, mít pevnou vůli postavit se zlu, uvědomovat si vlastní díl odpovědnosti za naši vlast a národ,“ uvedla ministryně obrany v projevu.

8. květen a další dny si podle jejích slov nesmíme jen připomínat, ale učit se z nich a vnímat jejich pravý obsah. Jména několika desítek hrdinů, které dnes ministryně vyznamenala, nesmí být nikdy zapomenuta. „Mnozí z nich položili životy již během války. Ale ani ty, kteří přežili, nečekal po válce lehký osud a řada z nich se namísto uznání a obdivu dočkala pomsty komunistů, věznění, ztráty zaměstnání a šikany. Proto je naší povinností, abychom křivdy, které byly na jejich osudech napáchány, alespoň po letech symbolicky napravili.“

Křížem obrany státu byl oceněn například armádní generál Sergej N. Vojcechovský (1883-1951). Československý legionář a generál ruského původu se v roce 1917 stal náčelníkem štábu Československé střelecké divize. Hodnost armádní generál mu byla udělena v roce 1929, už jako československému občanovi.

Po obsazení Československa německou armádou byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové skupiny Obrana národa. Po dobu války byl pod stálým dozorem gestapa. V květnu 1945 byl zatčen v Praze komandem NKVD a přestože byl čs. občanem, byl zavlečen do SSSR, kde v roce 1951 zemřel v nemocnici v gulagu Ozerlag. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako u řady jiných ruských, ukrajinských a jiných protikomunistických emigrantů, nijak neprotestovala.

Stejné vyznamenání od dnešního dne náleží také Janu Vančurovi (1895-1959), čs. právníkovi, legionáři, příslušníku domácího i zahraničního odboje, generálu justiční služby. Po obsazení státu nacisty se i on zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1940 odešel do zahraničí, stal se vojákem naší zahraniční armády na Blízkém východě. Po válce byl plukovníkem justice. Dekretem prezidenta republiky z února 1947 byl povýšen na generála justiční služby, po komunistickém převratu byl propuštěn a perzekvován. Byl nositelem mnoha československých a britských vyznamenání.

Oceněn byl rovněž brigádní generál i. m. Bohuslav Závada (1890-1942). V roce 1915 padl na frontě do ruského zajetí, v červnu 1916 byl přijat do Čs. legií, kde se stal náborovým pracovníkem v zajateckých táborech. V roce 1917 byl zvolen do Národní rady jako člen Vojenského odboru. Absolvoval Sibiřskou anabázi, do Československa se vrátil v roce 1920.

Po okupaci v březnu 1939 a rozpuštění čs. armády působil Závada jako pedagog na průmyslové škole, vstoupil do protinacistického odboje v Obraně národa. V únoru 1940 byl zatčen gestapem a vězněn na několika místech včetně berlínské věznice Alt-Moabit. Dne 7. ledna 1942 byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a 26. srpna téhož roku popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee.

Mezi vyznamenanými byli také letci, například plukovník i.m. Jindřich Beran a plukovník i.m. František Bulis. Jindřich Beran (1906-1940) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v Armée de l'Air, první československý pilot, který v rámci války padl v leteckém souboji. František Bulis (1916-1942) byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě.

Ocenění Křížem obrany státu ministra obrany České republiky in memoriam:

• arm. gen. Sergej Nikolajevič VOJCECHOVSKÝ
• plk. i. m. Jindřich BERAN
• kpt. Ivan BISTRANIN
• plk. i. m. František BULIS
• plk. František BURDA
• plk. gšt. Václav HAVELSKÝ
• plk. i. m. Jaroslav HLOUŽEK
• plk. i. m. Vladimír HORSKÝ
• brig. gen. Jaroslav HRABOVSKÝ
• plk. Leo HŘEBAČKA
• pan Adolf CHLUP
• genmjr. i. m. Josef KHOLL
• pplk. i. m. Ladislav KOMORÁD
• paní Marie KUDEŘÍKOVÁ
• plk. František KYNYCH
• plk. i. m. Arnošt MRTVÝ
• plk. i. m. Jaromír NECHANSKÝ
• brig. gen. i. m. Josef PTÁK
• genmjr. i. m. Karel SEDLÁČEK
• plk. Václav SLÁMA
• por. Bohuslav SLEZA
• plk. Vojtěch SMOLÍK
• plk. i. m. Arnošt STEINER
• plk. Josef ŠČERBA
• plk i. m. Miloslav ŠTĚPÁNEK
• generál justiční služby Jan VANČURA
• genmjr. Vlastimil VESELÝ
• brig. gen. i. m. Bohuslav ZÁVADA

Ocenění vyznamenáním Zlaté lípy ministra obrany České republiky in memoriam:

• pan Josef BLAŽEK
• pan Karel JAROŠ
• pan Alois ZÍMA
• pan Oldřich OHERA
• pan Stanislav SEDLÁČEK

Převzato z mocr.mo.gov.cz