Informační systém personalistiky
18. 11. 2025
Autor: tiskové oddělení MO
Česká republika si připomíná události 17. listopadu. Před 36 lety začala studentskou manifestací na pražském Albertově tzv. sametová revoluce, která vedla k pádu komunismu v tehdejším Československu. V roce 1939 si protesty studentů proti nacistické okupaci vyžádaly řadu obětí a mj. uzavření vysokých škol. Piety u Hlávkovy koleje a vzpomínkové akce k uctění obětí nacistů z roku 1939 v ruzyňských kasárnách se zúčastnili také zástupci resortu obrany a Armády ČR.
Mezinárodním dnem studentstva se stal 17. listopad právě na základě událostí, ke kterým došlo mezi 28. říjnem a 17. listopadem v tehdejším protektorátě. Studenti u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky zorganizovali tichou demonstraci, která však byla násilně potlačena nejen pořádkovou policií, ale i jednotkami SS. Zemřel při ní dělník Václav Sedláček a smrtelně postřelen byl Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. listopadu vyústil v následnou demonstraci proti okupaci, které se zúčastnily tisíce lidí. Odpověď Hitlerova Německa byla rychlá: uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení vedoucích představitelů studentské organizace a internace stovek studentů v koncentračních táborech. Hlávkova kolej, kde se dnes uskutečnila pietní vzpomínka, byla jednou z těch, kde nacisté 17. listopadu zatýkali studenty, které pak posílali do koncentračního tábora Sachsenhausen.
„17. listopad není přežitým svátkem, právě naopak. Stále ho lidé, a zejména mladí, prožívají. Zvláště dnes v sobě události roku 1989 i 1939 nesou obrovský odkaz. Nesmíme zapomenout na to, co studenty do ulic přivedlo: Bylo to bezpráví a ohrožení svobody. To není něco, co by bylo pouze záležitostí minulosti, ale i dneška," sdělil první náměstek ministryně obrany František Šulc, který položil věnec k pamětní desce u Hlávkovy koleje spolu s rektorem-velitelem Univerzity obrany Brno brigádním generálem Janem Farlíkem.
Po studentech se nacisté zaměřili na armádu
Pietní akt za účasti veřejnosti se uskutečnil také v ruzyňských kasárnách, které nesou čestný název "17. listopadu". Za resort Ministerstva obrany ČR věnce k památníkům položili vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie MO Jiří Šedivý a ředitel Krajského vojenského velitelství Praha plukovník Pavel Mareček.
„Tyto kasárny se do českých dějin poprvé neblaze zapsaly právě 17. listopadu 1939, již pod správou německé moci. Den před tím, 16. listopadu, proběhla v Berlíně za účasti Adolfa Hitlera porada, která schválila zavření českých vysokých škol na tři roky, zatčení studentů a popravení vůdců protestů. Po druhé hodině ranní 17. listopadu vtrhli Němci na vysokoškolské koleje, kde jich mnoho set zatkli. Ti z pražských univerzit byli shromážděni před svou cestou do koncentračního tábora Sachsenhausen právě zde v budově jízdárny," připomněl v projevu ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO plukovník Robert Speychal. Devět studentů bylo zastřeleno bez soudu - šlo o vůbec první použití tzv. Sonderbehandlungu na území protektorátu. Další skončili v koncentračních táborech. Celkem jich bylo na 1200.
Po likvidaci mladé inteligence se nacisté zaměřili na důstojnický sbor předválečné armády. Během 1. stanného práva bylo v Ruzyni popraveno 247 osob, včetně 17 generálů a vysokých důstojníků z odbojové organizace Obrana národa. Tato vojenská organizace vznikla již krátce po okupaci v březnu 1939, velitelský sbor tvořili bývalí důstojníci, mužstvo se rekrutovalo zejména z tělovýchovných jednot Orel a Sokol. K prvním popraveným patřili první generálové Josef Bílý a Hugo Vojta. Po nich následovali generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán.
Jízdárna ruzyňských kasáren patří k nejautentičtějším místům naší novodobé historie. Podařilo se zde uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet. Pietní místo, o něž se stará Vojenský historický ústav Praha, doplňují jména všech popravených. Venkovní památník, který pochází z roku 1990, má po stranách desky se jmény zavražděných vysokoškoláků, odbojářů a armádních důstojníků. „Jejich hodnotový řebříček upřednostňoval vlast před záchranou života, rodiny a pouhým přežíváním. I proto si zaslouží naši pozornost a vděčnost, kterou jim konáním pietní akce vyjadřujeme a kterou chtěli vyjádřit i studenti v roce 1989," doplnil Speychal.
Převzato z mocr.mo.gov.cz